Je velvyslancem v zemi, kde se bezpečnost a hrozba terorismu staly takřka každodenním tématem. Podobně jako další lidé žijící v Bruselu už Jaroslav Kurfürst několik měsíců vídá ozbrojené vojáky jako nutnou kulisu jednoho z nejvíce kosmopolitních měst. Podle něj však vláda přistupuje k hrozbám s maximálním úsilím – od loňského ledna například přijala v rámci zákonů na 30 speciálních opatření. Jak Brusel bojuje s nálepkou nejistého místa a vrací sám sobě vlídnou tvář, popisoval český ambasador v pondělní Devadesátce na ČT24.
Nejprve posloužila jako zázemí pařížských atentátníků, záhy už teror v belgické metropoli udeřil přímo. Když ke krvavým útokům došlo v Bruselu už v březnu, jeho následky v podobě mimořádných opatření lidé spatřují každý den. Ve městě platí třetí bezpečnostní stupeň ze čtyř. Nejvyšší město zažilo právě po březnových atentátech, masakru v Paříži nebo dřívějších útocích na židovské muzeum.
„Jsme na stupni 3, tedy probíhá standardní život, nicméně na ulici je vidět spousta vojáků na ulici. Vláda se tím snaží veřejnost symbolicky ujistit, že koná,“ uvádí velvyslanec. To hlavní totiž probíhá stále na úrovni zpravodajských služeb a jejich monitorovací činnosti.
„Vláda urazila velký kus cesty. Zlomovým momentem byl leden 2015, kdy bezpečnostní složky odvrátily pokus o útok na policii ve městě Verviers. Bylo přijato 12 opatření, po atentátech v Paříži dalších 18, mimo jiné právě intenzivnější spolupráce s ostatními zpravodajskými službami,“ dodává velvyslanec.
První z březnových incidentů se odehrál okolo osmé ráno v odletové hale mezinárodního letiště Zaventem, kde se odpálila dvojice sebevražedných atentátníků. O hodinu později pak třetí útočník odpálil výbušný systém na svém těle ve stanici metra Maalbeek – poblíž sídel evropských institucí.
Teroristé zabili 32 lidí a na 340 zranili. K sérii útoků se přihlásila skupina napojená na takzvaný Islámský stát. V celé zemi byl omezen vstup do veřejných institucí a ochromena byla také doprava. Byly přerušeny domácí i zahraniční vlakové spoje, omezil se provoz na nádražích i mezinárodních letištích.
Belgické úřady také posílily bezpečnost v samotném Bruselu a vyslaly do hlavního města dalších 225 vojáků. Takřka okamžitě také zasáhly v nechvalně proslulých hnízdech radikálního islámu, zejména čtvrti Molenbeek. Jak se v ulicích města cítí člověk, který se zde dennodenně pohybuje?
„To záleží na míře odvahy člověka. Já jsem ve čtvrti Molenbeek byl, jsem v kontaktu s tamní starostkou. Určitě bych se tam nebál projít, ale je pravda, že jsou čtvrti, kde bych doporučení strávit večer asi zvážil,“ dodává Kurfürst.
