Loď Maud norského polárního badatele Roalda Amundsena se po sto letech od vyplutí na arktickou expedici vrátila do rodného Norska. V pondělí byl vrak dovlečen do přístavu v Bergenu, odkud bude pokračovat do cílové obce Vollen v oblasti Asker nedaleko Osla, kde bylo plavidlo postaveno, píše list Aftenposten.
Askerské loděnice spustily trojstěžník pojmenovaný po tehdejší norské královně Maud na vodu v roce 1916. Amundsen s ní zamýšlel proplout Severovýchodní cestou kolem severního pobřeží Evropy a Asie na východ, přičemž měl v úmyslu zastavit se i na severním pólu. Tento záměr se setkal s řadou překážek, pólu dosaženo nebylo a cesta započatá v roce 1918 trvala neplánovaně několik let.
Amundsen zbankrotoval a po skončení výpravy bylo plavidlo v roce 1925 prodáno kanadské Společnosti Hudsonova zálivu, která ho překřtila na Baymaud a využívala k zásobování oblasti. V zimě roku 1926 loď zamrzla v ledu u kanadského města Cambridge Bay a roku 1930 se potopila na dno.
- Jméno lodi znamená „Silná bojovnice“. Na délku má čtyřicet metrů. Norští loďaři plavidlo vybavili na mrazivé podmínky. „Hnací hřídel i kormidlo bylo možné trupem vytáhnout nahoru. V době, kdy byla loď zamrzlá v ledu, je tak posádka chránila před poškozením,“ uvedl vedoucí projektu Jan Wanggaard, který se snaží loď dostat do rodné obce. Pod vodou byla 86 let.
Kanada s vydáním vraku váhala, loď lákala turisty
V roce 1990 Společnost Hudsonova zálivu prodala polární loď Maud za symbolický jeden dolar Norsku, ale plány na převoz se nerealizovaly – v neposlední řadě i proto, že vrak lodi částečně vyčnívající nad hladinu byl v Kanadě oblíbenou turistickou atrakcí a místní obyvatelstvo proti jeho transportu do Norska protestovalo. V březnu 2012 ale kanadské úřady převoz Maud definitivně potvrdily.
O čtyři roky později byl vrak vyzvednut na hladinu a letos koncem června se vydal na taženém nákladním člunu na plavbu z Grónska přes Atlantik. Domů se jej snaží dostat skupina norských nadšenců. Do Vollenu by měl dorazit 18. srpna. Maud spočine v tamním muzeu.
„Pro nás je to něco mimořádného. Pracovali jsme řadu let na tom, abychom tento projekt mohli realizovat. Je to důležitý příběh. Zub času celou loď značně poznamenal, ale na to, že toto sto let staré plavidlo leželo devadesát let na dně oceánu, je v dobrém stavu. Hniloba není v žádném z kmenů,“ řekl deníku Bergens Tidende vedoucí projektu Jan Wanggaard.
„Řekl bych, že Maud v mnoha ohledech ztělesňuje osud samotného Amundsena. Také byla dlouho pryč a nakonec zmizela. Teď se vrací domů,“ uvedl už dříve Wanggaard. Další dvě slavné Amundsenovy lodi z polárních výprav Gjöa a Fram jsou vystaveny v námořním muzeu na poloostrově Bygdöy na okraji norské metropole Osla.
Norský polárník se proslavil především dobytím jižního pólu, kde stanul jako první člověk na světě 14. prosince 1911 po dramatickém závodě s britským dobrodruhem Robertem F. Scottem. Ten s celou svou výpravou na expedici nakonec zahynul.
Amundsen byl ale úspěšným polárníkem již před touto historickou výpravou. Například v letech 1903 až 1906 na lodi Gjöa jako první proplul Severozápadní cestou od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul.
Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928.
