Vel d'Hiv – temná kapitola francouzských dějin ožívá na filmovém plátně

Paříž – Na jednu z nejtemnějších kapitol francouzské historie odkazuje nový film nazvaný v překladu Zátah. Ten popisuje skutečné události z roku 1942, kdy francouzské úřady deportovaly 13 tisíc pařížských Židů do internačních táborů, odkud vězni vyjížděli už jen jedním směrem – do Osvětimi. Zátah se stal nechvalným symbolem kolaborantské vlády ve Vichy.

„Všechny události tohoto filmu, včetně těch nejdramatičtějších, se skutečně v létě 1942 staly,“ říká režisérka filmu La Rafle (Zátah) Roselyne Boschová. 6. července 1942 nahnala francouzská policie do pařížské cyklistické arény 13 tisíc Židů. Policejní razie vypukla brzy ráno. Na základě informací od francouzských udavačů policisté vtrhli do bytů pařížských Židů, odkud některé odvlekli do tranzitního tábora, většina jich ale putovala na stadion Vélodrome d'Hiver. Na stadionu zůstali Židé v otřesných podmínkách skoro týden. Poté je nacisté přesunuli do internačních táborů nedaleko Paříže.  

Pierre Lévy, velvyslanec Francie v České republice:

„Tento film přišel do kin ve Francii včera, vzbuzuje velké emoce. Je to skutečně tragický okamžik naší historie. 13 tisíc lidí bylo v ranních hodinách zadrženo. Jejich jediným zločinem bylo, že se narodili jako Židé.“

8 minut
Rozhovor s francouzským velvyslancem
Zdroj: ČT24

O osudech pařížských Židů ve filmu vypráví tehdy 11letý Joseph Weisman, kterému se z francouzského internačního tábora podařilo utéct a zachránit si život. Ostatní lidé ale takové štěstí neměli a byli deportováni do Osvětimi. Mezi 13 tisíci zadrženými Židy byly 4 tisíce dětí a 6 tisíc žen.

Na začátku druhé světové války žilo ve Francii 300 tisíc Židů. Na 76 tisíc jich bylo deportováno, z nichž asi 2 500 holocaust přežilo.

Film se snaží kromě tragických osudů francouzských Židů přiblížit i hrdinské činy Pařížanů, díky kterým mnoho Židů razii uniklo. Rozkaz kolaborantské vlády totiž nařizoval zatčení 25 tisíc Židů, policie odvlekla 13 tisíc lidí. To znamená, že onoho rána mnoho obyvatel Paříže poskytlo Židům útočiště a vzali na sebe to riziko, že mohou být sami deportováni. 

Zátah se stal nechvalným symbolem kolaborantské vlády ve Vichy. O událostech z července 1942 se nedochoval žádný archivní obrazový materiál. Film Zátah se ale snaží o rekonstrukci příběhů francouzských Židů. Francii po válce dlouho trvalo, než roli státu v deportacích francouzských Židů přiznala. Teprve v roce 1995, krátce po svém prvním zvolení, pronesl prezident Jacques Chirac historická slova, na něž po desetiletí židovská komunita čekala. „Zločinnému běsnění okupanta sekundovali Francouzi, francouzský stát,“ řekl Chirac. „Francie tehdy učinila nenapravitelnou věc. Zpronevěřila se svému slovu a své chráněnce vydala katům,“ dodal.

Transport
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...