Uzbecký parlament na společném zasedání obou komor pověřil premiéra Šavkata Mirzijojeva, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Dlouholetý prezident země Islam Karimov zemřel minulý týden, aniž by určil svého následníka ve funkci.
Organizací pohřbu byl pověřen právě Mirzijojev, což se vykládalo jako silný signál, že by se mohl stát příštím nejvyšším představitelem země. Mirzijojev stojí v čele vlády od prosince 2003. Karimov podle oficiální lékařské zprávy zemřel po mozkové mrtvici v pátek 2. září ve věku 78 let.
Podle ústavy měl Karimova v roli úřadující hlavy státu nahradit předseda horní komory parlamentu Nigmatilla Juldašov. Ten ale podle taškentských médií jmenování odmítl s tím, že pro výkon úřadu nemá dostatek zkušeností. Rovněž podle ústavy by se do tří měsíců měly v Uzbekistánu konat prezidentské volby.
Politický geograf Michael Romancov v souvislosti se smrtí Karimova ve vysílání České televize varoval před nestabilitou a nárůstem politického islamismu ve Střední Asii. „Skutečně se může stát, že se tento region stane další frontou boje mezi silami, které jsou u moci, a silami, které budou vystupovat proti nim. Minimálně část odporu proti těm, kteří momentálně drží moc, bude nějakým způsobem pod vlivem muslimských nebo islamistických hesel, tak to tak bude onálepkováno,“ uvedl.
Mirzijojev se narodil 30. prosince 1957 v Džizaku. Vystudoval Taškentský institut zavlažování a meliorací (1981). Na téže škole poté řadu let působil jako výzkumný pracovník a získal vědeckou hodnost. Zastával i funkce v komunistické mládežnické organizaci (komsomolu) a v komunistické straně.
V roce 1990 byl poprvé zvolen do uzbeckého parlamentu (nyní Nejvyšší shromáždění), angažoval se i v komunální politice v Taškentu. Nejprve byl gubernátorem Džizacké oblasti, od roku 2001 byl gubernátorem Samarkandské oblasti. V čele vlády je od prosince 2003. Do funkce ho dosadil prezident Islam Karimov.
Středoasijská regionální agentura Fergana upozornila na přerozdělování „byznysu“ Karimovovy rodiny. Ve střední Asii je totiž zvykem, že členové rodiny vysoce postavených hodnostářů ovládají celá odvětví ekonomiky.
Karimovova starší dcera Gulnara měla mediální a módní impérium. Před pár lety ale upadla v nemilost a žije v domácím vězení. Teď úřady začaly prověřovat dovozní firmu manžela Karimovovy mladší dcery Loly.
Daňová kontrola je podle Fergany jen předehrou k převzetí firmy dvěma zeti premiéra Mirzijojeva. Ze scény odchází i vdova Taťjana, která údajně mívala kontrolu nad celnicemi a jmenováním do státních funkcí. „Všichni podnikatelé a hodnostáři se teď třesou strachy,“ napsala Fergana o náladách v Taškentu.
Poradí si nové vedení s islámskými radikály?
V zahraničí podle agentury Reuters panují obavy, zda si nové uzbecké vedení poradí s tlakem místních islamistů, kteří ve velkých počtech bojují v řadách Islámského státu a dalších teroristických skupin.
Uzbekové podle expertů v džihádistických jednotkách většinou nezastávají velitelské funkce, jsou řadovými vojáky. Mají ale mimořádné bojové zkušenosti, a pokud by Islámský stát byl ze Sýrie a Iráku vytlačen, mohli by se vrátit domů. Taková perspektiva děsí Taškent zejména s ohledem na situaci ve Ferganském údolí, úrodném a hustě osídleném regionu, o který se Uzbekistán dělí s Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Oblast je považována za jedno z hlavních center radikálního islámu v Asii.
