Washington - Vědci z americké NASA odhalili novou formu života ukrytou na dně jezera Mono v podobě bakterie, která je schopná se vyvíjet na základě arzenu. Ten je přitom přírodním prudkým jedem. Bakterie je nejen schopná přežít arzen, ale také zařazuje části arzenu do své vlastní DNA a svých buněk. Objev tak mění definici toho, co věda považuje za základní prvky, které jsou potřebné v rozvoji života: uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. „Je to překvapivé pro mikrobiologii, molekulární biologii i pro chemiky, kteří se zabývají syntézou nukleových kyselin,“ říká Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV.
Vše začalo před třemi lety diskusí mezi třemi vědci o tom, zda na Zemi mohou existovat rozdílné formy života, které by se řídily neznámými biologickými zákony. Výzkumnice v astrobiologii Felisa Wolfeová-Simonová z amerického geologického ústavu USGS spolu s dalšími vědci vydala v roce 2009 práce, které přinášely hypotézu, že arzen by v raném období života na Zemi mohl nahrazovat fosfor. Ten je arzenu blízký v tabulce periodických prvků.
Wolfeová-Simonová pak začala zkoumat teorii u kalifornského jezera Mono, které vykazuje vysokou přítomnost soli a arzenu a ze kterého nabrala vzorky usazenin. „Vzala tuto usazeninu a dala ji do lahve, ve které byl hlavně arzen a velmi málo fosforu,“ vysvětluje Ariel Anbar z Arizonské univerzity.
Steve Banner, chemik:
„Chemie se mýlila. Bořit předpoklady je jedním z úžasných dobrodružství vědy.“
Nakonec přežila jedna bakterie, známá pod označením GFAJ-1. „Je to známá bakterie. Není to super nová věc, ale nikdo si dosud neuvědomil, že může dělat tohle: vyvíjet se a priori v nepřátelském prostředí, v arzenu,“ vysvětluje Anbar. „Zatím se soudilo, že alternativa by mohla být, že místo uhlíku bude křemík, který má také podobné vlastnosti. Ale ne,“ říká Ivan M. Havel z časopisu Vesmír.
„Nové je zde to, že arzen je používán jako stavební blok pro organismus,“ zdůrazňuje spoluautor vědeckých prací Anbar. „Mysleli jsme si, že život vyžaduje bezvýhradně šest prvků. Nyní se ukazuje, že by mohla být jedna výjimka.“
Skutečnost, že nějaká bakterie je schopná se vyvíjet v arzenu, může vnuknout myšlenku, že formy života jsou možné i na jiných planetách, které se dosud označují za nevhodné pro život. „To, že by to mohlo naznačovat, že existují organismy v jiných světech, je do určité míry nadsázka,“ tvrdí Krásný. Bez ohledu na dopad těchto prací není objevení mimozemského života ještě zdaleka na pořadu dne, připouští ale Anbar.
„Je to důkaz velké adaptability života, a proto budeme muset hledat ten život, respektive příhodné podmínky pro život, v širším spektru možností, než se dosud čekalo,“ komentuje odborník na astrobiologii Antonín Vítek. Objev zřejmě ovlivní například připravovanou misi sondy Mars Science Laboratory, která bude na rudé planetě hledat podmínky vhodné k životu. Vědci své plány nyní přehodnotí a sonda se bude muset podívat i na místa, se kterými se nepočítalo.
