Ve vodách u Helsinek se objevil cizí objekt, Finové ho vyprovodili bombami

Helsinky - Finské námořnictvo dnes vyslalo výstražné hlubinné nálože proti podezřelému cizímu podvodnímu objektu ve finských výsostných vodách poblíž Helsinek. Podle agentury Reuters mohlo jít o ponorku. Incident se odehrál v době rostoucího vojenského napětí ve vztazích k sousednímu Rusku.

„Náš monitorovací systém zachytil v pondělí v poledne a úterý ráno signály a my jsme lokalizovali objekt ve finských teritoriálních vodách,“ oznámil kapitán námořnictva Olavi Jantunen. Loď finského námořnictva prý vyslala několik takzvaných varovných vodních bomb o velikosti granátů.

Podle Jantunena zatím nebylo možné objekt identifikovat a byl klasifikován jako nepotvrzený podvodní cíl. Analýza incidentu prý může námořnictvu trvat dny nebo i týdny.

Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou zhruba 1340 kilometrů a v posledním roce vzrostly jeho obavy z mocného souseda, který podniká vojenská cvičení a přelety v pohraničních oblastech.

Finská pobřežní stráž
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Jussi Nukari

Byla to podvodní aktivita, která tam nepatří, míní ministr

Finský ministr obrany Carl Haglund neřekl, zda má Rusko s incidentem něco společného. Finským médiím řekl, že objektem by mohla být ponorka a že už z oblasti pravděpodobně odplula. Zdůraznil, že varovné nálože Finsko odpaluje zřídka. „Máme vážné podezření, že se tam odehrála podvodní aktivita, která tam nepatří. Samozřejmě je vždy vážným problémem, když jsou narušovány naše výsostné vody,“ řekl Haglund finské agentuře STT. Výstražné bomby nemají za cíl zničit cíl. Jejich účelem je dát cíli najevo, že byl zachycen.

Loni byl pohyb údajných ponorek zaznamenán také až u Stockholmu, což si vyžádalo největší mobilizaci švédského námořnictva od studené války.

Napětí v regionu tento měsíc vedlo severské země k nezvykle ostrému společnému prohlášení, v němž Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko a Island zdůvodnily nutnost zesílené obranné spolupráce explicitně obavami z Ruska. Moskva zase vyjádřila znepokojení nad sbližováním Finska a Švédska a NATO. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 42 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...