Ve Spojených státech v posledních letech rychle rostl počet lidí bez trvalého domova. Na ulici nebo v ubytovnách provozovaných charitami žilo loni podle odhadů úřadů na šest set tisíc lidí. Situaci zhoršilo propouštění na začátku pandemie a také prudký růst ceny bydlení. Ve velkých městech spouštějí radnice obří programy na pomoc lidem bez domova.
Ve Spojených státech přibývá lidí bez domova, přispěla k tomu pandemie i růst cen bydlení
Jednotlivé stany nebo rovnou celá stanová městečka vyrostla i na mnoha místech v centru hlavního města Washingtonu. Lidé bez domova přespávají také nedaleko Bílého domu.
V autě, azylech církevní charity nebo jen v parku na lavičce spal deset let také Terry Snead. Bylo mu 48 let, když se mu rozpadla rodina. Profesionální řidič pak trpěl těžkou depresí a nedokázal si udržet zaměstnání ani bydlení. „Ztratil jsem veškeré sebevědomí. Byl jsem přesvědčen, že si ani nezasloužím žít. Čtyřikrát jsem přemýšlel o sebevraždě.“
Příčiny: ztráta práce, závislost, duševní nemoc
V posledních letech skončilo na ulici velké množství lidí. Nejčastěji jako důvod pádu na společenské dno uvádějí ztrátu zaměstnání, vznik závislosti nebo duševní nemoc.
S posttraumatickou stresovou poruchou se potýkala i Terryho přítelkyně Penny, která byla obětí dlouhodobého zneužívání. Než našla organizaci, kde jí pomohli, přežívala bez stálého domova mnoho let. „Když posuzovali mé duševní zdraví, říkali mi, že nejsem dostatečně nemocná, nic mi není, nebo že mám očividně problém, ale netuší, jak mi pomoci.“
Velkým problémem amerických měst je nárůst ceny bydlení. Pronajmout si byt nebo alespoň pokoj je pro lidi s nízkými příjmy čím dál větší problém. Množí se případy, kdy lidé sice mají práci, ale přespávají v autě. „Na konci devadesátých let se dal pronajmout byt za čtyři sta dolarů. Dnes za ten samý byt chtějí nejméně 2400 dolarů. To je šílené,“ říká bezdomovec Ayub.
Města přidávají dotované byty
Velká města se kvůli nárůstu bezdomovectví snaží rozšířit nabídku dotovaného bydlení. Díky tomu má dnes jednopokojový byt i Terry Snead. Navíc se začal věnovat sportovní chůzi a v seniorské kategorii sbírá medaile.
V hlavním městě je pro mnohé vzorem, který chtějí následovat. „Terry mi vždy nabízel pomoc. Ať už byl sám v jakékoliv situaci, vždycky tu pro mě byl,“ říká Moony, která žije na ulici čtrnáct let.
Lidé, kteří právě skončili na ulici, často neví, kde mohou požádat o pomoc. Terry proto obchází nově postavené stany a radí jejich obyvatelům, jak se zase postavit na vlastní nohy.