Varšavské ghetto. Zima, hlad a hrdinné povstání

Varšava - Rozkaz ke zřízení židovského ghetta ve Varšavě, ve městě s tehdy největší židovskou komunitou v Evropě, vydal nacistický guvernér Ludwig Fischer 2. října 1940. Na uzavřeném prostoru žilo v následujících letech na půl milionu lidí. Vnitřní správou ghetta byla pověřena takzvaná židovská rada. Jeho vznik byl oficiálně zdůvodněn jako opatření proti šíření nakažlivých chorob. Životní podmínky v samotném ghettu, odděleném od okolního světa vysokou zdí, byly katastrofální. Rozloha ghetta tvořila zhruba 5 procent z celkové rozlohy města. Bylo v něm však soustředěno téměř 40 procent obyvatel Varšavy.

Po vydání nařízení k vytvoření ghetta byli všichni Poláci, kteří v oblasti žili, nuceni se do 31. října vystěhovat. Naopak Židé, kteří žili mimo plánované ghetto se sem museli přestěhovat do 16. listopadu. Tato akce se týkala asi 113 tisíc Poláků a 138 tisíc Židů.

Postupně bylo do ghetta nastěhováno  zhruba 450 tisíc osob. Hranice ghetta se několikrát změnily. Později při jeho zmenšování bylo rozděleno na dvě části, na takzvané Velké a Malé ghetto. Spojeny byly pouze dřevěným mostem, jenž přetínal ulici Chłodna na rohu s ulicí Żelazna.

Volné opouštění ghetta bylo zakázáno 26. listopadu 1940. Ghetto bylo postupně obehnáno třímetrovou zdí, i když zpočátku byl na některých místech pouze dřevěný plot. Z vnější strany bylo hlídáno německou ochrannou policií, uvnitř operovala židovská pořádková služba.

Denně na ulicích umíraly stovky lidí

Jeho obyvatelé žili natěsnáni na malém prostoru, trpěli zimou, hladem a nedostatečnou hygienou a byli nasazováni na nucené práce. Rychle se mezi nimi šířily epidemie, denně na ulicích umíraly stovky lidí. Za nepovolené opuštění ghetta či pašování potravin, léků a dalších nebytností hrozila smrt.

Na začátku roku 1942 začali být obyvatelé ghetta deportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů, zejména do blízké Treblinky. V bezvýchodné situaci, poté, co bylo z ghetta odvezeno již přes 250 tisíc lidí, podnikli ti zbylí v dubnu 1943 zoufalý pokus o povstání. Početně mnohem silnějším a nesrovnatelně lépe vyzbrojeným německým jednotkám dokázali hrdinně vzdorovat bezmála měsíc. Po potlačení povstání byl zbytek ghetta srovnán se zemí.

Tisíce dětí v sirotčincích, klášterech a polských rodinách

Méně nápadným odbojem spojeným s ghettem byly akce Rady pro pomoc Židům, podzemní organizace polské exilové vlády, která se snažila ghetto zásobovat, pomáhat Židům k útěku a ukrývat je. Nejznámější jsou akce jejího dětského oddělení organizovaného Irenou Sendlerowou, které z ghetta propašovalo na 2 500 dětí a skrylo je v katolických sirotčincích a klášterech a polských rodinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
07:34Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 54 mminutami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
20:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
20:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 2 hhodinami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...