Přesně před 75 lety 22. června 1941 přepadlo nacistické Německo Sovětský svaz. O plánování operace Barbarossa rozvědky věděly, sovětský vůdce Josif Stalin si přesto možnost útoku nechtěl připustit. Nacistický diktátor Adolf Hitler se domníval, že SSSR rozdrtí během několika týdnů. To se ovšem nestalo a Německo utrpělo první drtivou porážku ve druhé světové válce.
Operace Barbarossa, pojmenovaná po římském císaři z 12. století, začala 22. června 1941 ve 3:15. „SSSR měl jen na západní hranici 11 tisíc tanků, uvádí se, že k dispozici měl ale až 25 tisíc tanků. To bylo zdaleka nejvíc na celém světě. Němci nasadili do operace asi 3,5 tisíce tanků,“ uvedl historik Tomáš Jakl ve Studiu 6.
Stalin doplatil na slepou důvěru
Stalin dostal od rozvědky několik desítek varování o tom, že jeho spojenec připravuje vpád do SSSR. Tajné depeše sovětských špionů údajně obsahovaly i přesné datum.
„Informace, že se Hitler chystá napadnout SSSR, poskytla Stalinovi třeba Velká Británie, on to ale ve své paranoie považoval jen za britskou intriku a provokaci. A vydal rozkaz Rudé armádě, aby na žádné provokace nereagovala,“ podotkl Jakl.
Sovětský diktátor si nechtěl připustit, že by ho Hitler mohl zradit, a to i díky dohodě o neútočení, paktu Ribbentrop-Molotov ze srpna 1939. „V té době pevně věřil svému nacistickému spojenci, byl přesvědčený, že společně budou neporazitelní,“ uvedl Jakl.
Hitler spřádal plány na útok celý rok
Hitler přitom začal útok na Sovětský svaz plánovat už v létě 1940. Definitivní rozkaz k jeho provedení vydal v prosinci 1940. „Zřejmě počítal s tím, že dříve či později ho Stalin napadne sám, a tak musí udělat první krok,“ uvedl Jakl.
Německé jednotky měly nad svým protivníkem zpočátku drtivou převahu. Rudá armáda v počáteční fázi utržila těžké ztráty. Přesto už v červenci nešlo všechno podle německých představ. Navzdory vysokým materiálním i lidským ztrátám sílil odpor sovětských vojsk, druhou závažnou překážku představoval pro Němce obrovský prostor Sovětského svazu.
Wehrmacht měl přitom podle plánu postoupit tak daleko, aby se území Německa dostalo mimo dolet sovětských letadel a na linii Volha-Archangelsk mohla být zřízena bariéra. To se ale nepodařilo.
Němcům došly síly u Stalingradu
Jedním ze zlomových okamžiků bojů na východní frontě byla krvavá bitva o Moskvu. Moskva ustála nacistický tlak za cenu obrovských vojenských a civilních ztrát. Německé jednotky zastavilo koncem listopadu 1941 až nepříznivé počasí a houževnatý odpor sovětských vojáků a obyčejných Moskvanů.
V prosinci pak vyčerpaná německá vojska přešla do obrany a v následujícím roce německá ofenzíva uvízla definitivně u Stalingradu.
- Bitva u Stalingradu si v řadách německé armády a jejích spojenců vyžádala přes 800 tisíc mrtvých, zraněných či zajatých. Obrovské ztráty utrpěla také Rudá armáda. Počet mrtvých, zraněných či nezvěstných podle všeho překročil jeden milion. Bitva o Stalingrad patřila spolu s boji o Moskvu a střetem u Kurska k nejvýznamnějším událostem druhé světové války na východní frontě.
Boje mezi Německem a SSSR zuřily až do německé kapitulace v květnu 1945. Velká vlastenecká válka, jak byl v Rusku bezmála čtyřletý konflikt proti Německu a jeho spojencům označován, si v SSSR vyžádala životy nejméně 26 milionů lidí – vojáků i civilistů – a zanechala zpustošenou západní část země. Na německé straně byly padlých více než 3 miliony.
