Valls jde do prezidentského klání, pro francouzskou levici je největší nadějí

Francouzský premiér Manuel Valls rezignuje na svůj post ve vládě, aby se mohl zúčastnit prezidentského klání. Kabinet tak končí jako celek. Valls se tak rozhodl poté, co současný prezident Francois Hollande učinil bezprecedentní krok, když oznámil, že nebude znovu kandidovat. Valls je největší nadějí roztříštěné levice, na niž dopadá extrémní neobliba současné hlavy státu.

„Ano, jsem kandidát na prezidenta republiky,“ oznámil v pondělí Valls, který chce sjednotit levici a „dát Francii vše“. Demisi podá oficiálně v úterý, celá vláda tak skončí.

Proti krajní pravici a za silnou Francii

Valls slíbil reformu výkonu státní moci, která by zajistila, aby měli občané ještě větší slovo než doposud. Svou kandidaturu zdůvodnil potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.

„Chci nezávislou Francii, neoblomnou ve svých hodnotách proti Číně Si Ťin-pchinga, proti Rusku Vladimira Putina, proti Americe Donalda Trumpa a proti Turecku (Recepa Tayyjipa) Erdogana,“ prohlásil Valls.

Prezidentské volby proběhnou ve Francii na jaře, už v lednu čekají socialisty primárky. Francouzského premiéra přitom chce jako kandidáta socialistů celých 45 procent levicových voličů, vyplynulo z nedávného bleskového průzkumu agentury Ifop.

Socialistům hrozí v prezidentském souboji drtivá porážka. Při rekordní nepopularitě Hollanda je dle analytiků pravděpodobné, že proti sobě ve druhém kole voleb stanou dva kandidáti pravice: momentálně favorizovaný expremiér Francois Fillon a Marine Le Penová z nacionalistické Národní fronty.

6 minut
Horizont ČT24: Valls podá demisi, chce být prezidentem
Zdroj: ČT24

„Chci bojovat proti pravici, jejímu kandidátovi, jeho programu. Se svými starými recepty 80. let nám představuje jako pokrok to, co představuje všeobecný sociální ústup,“ kritizoval Valls Fillona.

Konkrétně odmítl jeho plán zrušení zkrácené pracovní doby zavedené socialisty, stejně jako jeho záměr zavést více doplatků na léky pro nemocné. Také řekl, že nechce, aby děti měly méně učitelů či venkov méně policistů.

Levice vkládá do Vallse naděje. Jeho hlavním konkurentem v primárkách by měl být mnohem levicovější bývalý Hollandův ministr financí Arnaud Montebourg, kterého v průzkumu podpořilo 25 procent sympatizantů levice.

Manuel Valls: Pravicový socialista, který se s imigranty nemazlil

Valls se narodil v roce 1962 v Barceloně španělskému malíři a francouzské občanství získal až ve dvaceti letech. Vystudoval historii na Pařížské univerzitě a do Socialistické strany vstoupil v roce 1980, poslancem se stal v roce 2002. Patří mezi nejpravicověji orientované politiky v řadách socialistů. 

Pověst muže s ostrými lokty si získal jako starosta z imigrantského města Evry nedaleko Paříže, v němž zřídil „laboratoř“ pro svou politiku. Zdvojnásobil počet policistů, rozdal jim zbraně a na kritická místa rozmístil kamery – opět k údivu levicových politiků.

Francois Hollande a Manuel Valls
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

Svým kariérním postupem připomíná bývalého pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho; také začínal v politice na samém prahu dospělosti a získal si širokou popularitu tvrdými postoji na ministerstvu vnitra.

Jako premiér proslul poměrně ostrými názory na přistěhovalectví. V lednu varoval, že pokud evropské státy pustí na svou půdu všechny běžence, kteří přicházejí, riskují tím, že dojde k destabilizaci celého evropského projektu. Jeho vláda nechala zbourat obří divoký tábor v Calais a zlikvidovat nejrůznější stanoviště v Paříži.

Už dříve řekl, že mnozí Romové žijí v „opravdových slumech“ a jen málo z nich je schopno se integrovat do francouzské společnosti; proto by se podle něj měli vrátit do Rumunska a do Bulharska.

Valls na druhou stranu po teroristických atentátech vyzýval proti nenávisti vůči muslimům. Za jeho vlády zemřely při atentátech v Paříži, Nice či Rouenu stovky lidí. Premiér musel navyšovat výdaje na bezpečnostní opatření a pracovníky a čelit úbytku příjmů z cestovního ruchu.

Valls také podporoval podnikání. Návrh reformy zákoníku práce z pera jeho vlády ale vyhnal do ulic desetitisíce lidí. Při závěrečném projednávání zákona premiér dokonce použil zvláštní ústavní pravomoci, aby se vyhnul zamítnutí změn v parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 44 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...