New York – V USA vychází ve středu kniha rozhovorů s Jacqueline Kennedyovou z 60. let. Bývalá první dáma v ní mluví o svém životě s manželem a bývalým americkým prezidentem Johnem F. Kennedym, kubánské raketové krizi, ale třeba i postavení žen ve společnosti. Kniha Jacqueline Kennedy: Historic Conversations on Life with John F. Kennedy neodhaluje žádná převratná tajemství a zcela úplně se vyhýbá například atentátu na Kennedyho nebo jeho zdravotním problémům.
Publikace, která vychází u příležitosti padesátého výročí od nástupu Kennedyho do úřadu v roce 1961, je založena na rozhovorech s historikem a bývalým poradcem Bílého domu Arthurem M. Schlesingerem mladším. S ním se Kennedyová na jaře a v létě roku 1964, tedy jen několik měsíců po násilné smrti svého muže, sešla celkem sedmkrát.
„Jack od ženy jasně chtěl vztah, ve kterém by měl muž hlavní slovo a žena byla jeho manželkou a obdivovala ho,“ vypráví například Kennedyová, která podle historika Michaela Beschlosse takový pohled na vztah mezi mužem a ženou v určité době sdílela. Považovala prý za normální mít na politické otázky stejný názor jako její muž a měla strach z „citově založených“ žen vstupujících do politiky.
Na svého manžela Kennedyová vzpomíná velmi vřele – jako na dynamického a vnímavého a jako na člověka, který netrpěl záští. Naopak pro řadu jeho politických odpůrců, ale i souputníků a mezinárodních státníků nachází převážně tvrdá slova. Tehdejšího francouzského prezidenta Charlese de Gaulla označuje za „chorobného egoistu“ a „zlomyslného muže“, Indíru Gándhíovou, budoucí premiérku Indie, za „omezenou, zahořklou, trochu vlezlou, hroznou ženu“ a Martina Luthera Kinga za „hrozného člověka s promiskuitním chováním“.
Bývalá americká první dáma hovoří také o Lyndonu B. Johnsonovi, který se po smrti Kennedyho stal prezidentem. „Jack mi jednou řekl: 'Bože, dovedeš si vůbec představit, co by se stalo se zemí, kdyby byl Lyndon prezidentem?',“ vypráví Kennedyová o muži, který byl v demokratických primárkách v roce 1960 velkým konkurentem jejího manžela.
Kennedyová se po smrti svého manžela, jenž byl zastřelen v texaském Dallasu v listopadu 1963, vdala za řeckého magnáta Aristotela Onassise. Žena, která je považována za jednu z nejkrásnějších prvních dam americké historie, zemřela na rakovinu v roce 1994. Série osmihodinových rozhovorů, pořízených čtyři měsíce po manželově vraždě, byla na její přání zveřejněná až teď.
