V Samarkandu pohřbili uzbeckého prezidenta

První prezident nezávislého Uzbekistánu Islam Karimov byl pochován na hřbitově v rodném Samarkandu, informovala agentura Interfax o závěru obřadu. Autokratický lídr vládl Uzbekistánu více než čtvrt století a zemřel po mozkové mrtvici v pátek ve věku 78 let. Tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou na letiště projížděla pohřební kolona s tělem zesnulého prezidenta.

Pohřební obřad prvního prezidenta nezávislého Uzbekistánu Islama Karimova se podle zpravodaje Interfaxu odehrával v rezidenci hlavy státu. V sále byli přítomni vedoucí státní představitelé, zahraniční delegace i zástupci veřejnosti a médií.

Pochován byl Karimov na hřbitově v rodném Samarkandu, kde spočívají i jeho rodiče. Pohřbu, který se uskutečnil podle muslimských zvyků, předcházela smuteční modlitba. Na zrenovovaném náměstí Registan před jednou z největších středoasijských mešit se jí zúčastnilo několik tisíc věřících, ženy byly z tohoto obřadu vyloučeny. „Islam Karimov sloužil lidu,“ zdůraznil duchovní. 

Mnoho truchlících podle agentury Reuters už předtím vyprovázelo v hlavním městě pohřební kolonu prezidenta na poslední cestě květinami, převážně rudými růžemi. „Pořád tomu nemůžu uvěřit. Nevím, co s námi bude. Cítím se ztracený,“ řekl agentuře Reuters jeden z obyvatel hlavního města, zatímco konvoj černých mercedesů odvážel tělo zesnulého prezidenta na letiště.

Pohřebního obřadu se účastnil i ruský premiér Dmitrij Medveděv, který  při posledním rozloučení se zesnulým prezidentem vyzval k rozvoji „partnerských a spojeneckých vztahů“ mezi Moskvou a Taškentem jako naplnění Karimovovy poslední vůle.  Za Karimovova života rusko-uzbecké vztahy nebývaly zcela bezproblémové.

Ale odchod vůdce, který si nevybral žádného jednoznačného následníka, provází  nejistota. „Po smrti Islama Karimova může začít dosti nebezpečné období nepředvídatelnosti a nejistoty v Uzbekistánu,“ varoval předseda zahraničního výboru ruské sněmovny Alexej Puškov.

Lékařská zpráva potvrzuje mrtvici

Uzbecká vláda také zveřejnila lékařské zprávy o prezidentově úmrtí. Příčinou smrti osmasedmdesátiletého Islama Karimova byla „akutní porucha prokrvení mozku (mrtvice), vedoucí k nezvratným změnám hlavního mozku a k selhání více orgánů“.

Podle dokumentu byl Karimov v sobotu 27. srpna v ranních hodinách v bezvědomí převezen do nemocnice. Reanimace trvající 20 minut umožnila obnovit činnost srdce, nicméně prezident musel být v hlubokém bezvědomí napojen na umělé plíce. Vyšetření za účasti neurochirurgů, kardiologů a expertů na resuscitaci z předních klinik Ruska, Německa a Finska zjistilo mrtvici s masivním krvácením. Během intenzivní terapie ale pacientovi selhávaly další orgány.

Uzbecký prezident Islam Karimov
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

V pátek 2. září se ve 20:15 (17:20 středoevropského času) bez ohledu na snahy lékařů zastavilo Karimovovo srdce. Intenzivní pokusy o znovuoživení byly bezvýsledné a ve 20:55 (17:55 středoevropského času) byla konstatována smrt, tedy přibližně hodinu před oficiálním oznámením.

Kolem stavu osmasedmdesátiletého Karimova panovaly po celý týden dohady. Středoasijská regionální tisková agentura Fergana již v pondělí oznámila, že uzbecký prezident skonal. Ve čtvrtek upřesnila, že v pondělí nastala klinická smrt a prezident je od té doby napojený na přístroje. Informovala také o přípravách Samarkandu na pohřeb rodáka.

V pátek agentura Reuters s odvoláním na tři diplomatické zdroje uvedla, že prezident zemřel, agentura Interfax následně zveřejnila a vzápětí stornovala zprávu o potvrzení prezidentova úmrtí. Až poté přišlo oficiální potvrzení Karimovovy smrti.

Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijojev, což je považováno za silný signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.

Mirzijojev se narodil 30. prosince 1957 v Džizaku. Vystudoval Taškentský institut zavlažování a meliorací (1981). Na téže škole poté řadu let působil jako výzkumný pracovník a získal vědeckou hodnost. Zastával i funkce v komunistické mládežnické organizaci (komsomolu) a v komunistické straně. 

V roce 1990 byl poprvé zvolen do uzbeckého parlamentu (nyní Nejvyšší shromáždění), angažoval se i v komunální politice v Taškentu. Nejprve byl gubernátorem Džizacké oblasti, od roku 2001 byl gubernátorem Samarkandské oblasti. V čele vlády je od prosince 2003. Do funkce ho dosadil prezident Islam Karimov.

Šavkat Mirzijojev
Zdroj: Vasily Fedosenko/Reuters

Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Skoro polovina z 32 milionů obyvatel se narodila za jeho vlády. Sám se stylizoval do role ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. 

Karimov byl z mnoha stran kritizován za kruté potlačování jakéhokoliv disentu, poznamenala agentura AP. „Byl znám svou výbušností i sklonem ke krutosti. Jeho vojáci postříleli z kulometů stovky neozbrojených demonstrantů během povstání v roce 2005, věznil tisíce politických odpůrců a jeho přívrženci prý některé odpůrce uvařili zaživa,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik států žádá Izrael, aby neomezoval pomoc pro Pásmo Gazy

Spojené království, Itálie, Austrálie a Kanada zveřejnily vyzývají Izrael, aby neomezoval proudění humanitární pomoci do Pásma Gazy. V prohlášení to uvedli ministři zahraničí jednotlivých zemí. Podobné prohlášení vydala v sobotu i unijní diplomacie. Státy poukazují na špatnou humanitární situaci na palestinském území, která se zhoršuje s příchodem zimy i kvůli nedávným záplavám.
před 2 hhodinami

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den nejvíc migrantů od vedení záznamů

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu na patnácti lodích celkem 1580 migrantů, což je nejvyšší počet od vedení těchto záznamů. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom informovala agentura EFE. I v neděli na Kanárské ostrovy připlulo přes tisíc migrantů. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Estonsko uzavře hraniční přechody s Ruskem kvůli hrozbě sabotáže

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil ministr zahraničí Margus Tsahkna nedlouho poté, co bezpečnostní složky ohlásily, že zmařily sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Důvodem jsou podle ministra jasné důkazy, že útok nařídila ruská vojenská rozvědka GRU. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva postup Tallinu označila za „další projev rusofobie“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jemenská vláda posiluje obranu Adenu, hútíové postupují

Útok hútíjských povstalců si nedaleko Adenu vyžádal životy nejméně pěti lidí. Dalších osm osob utrpělo zranění. S odkazem na tři vojenské a jeden vládní zdroj o tom informovala agentura AFP. Aden je dočasným sídlem mezinárodně uznávané jemenské vlády. Provládní jednotky posílí obranu Adenu, ovšem stáhnou se z okolí průlivu Báb al-Mandab. Podle vládních a armádních zdrojů agentury AFP povstalci postoupili a nyní se nacházejí zhruba šedesát kilometrů od Adenu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Drony zasáhly tři nákladní lodě u ústí Dunaje, oznámilo Rumunsko

Bezpilotní prostředky zasáhly u ústí Dunaje tři nákladní lodě. Oznámil to v neděli podle agentury Reuters premiér Luca Niculescu s tím, že se tak stalo v sobotu. Posádky plavidel jsou v pořádku. Rumunské úřady neinformovaly, komu drony patřily. Útoky ale považují za přímý důsledek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Rusové útočili na Záporoží. Ukrajina udeřila v Rostovské oblasti a v Tatarstánu

Při útocích na ukrajinské město Záporoží bylo zraněno šest lidí včetně dvou dětí, uvedly podle BBC tamní úřady. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo při nočních a ranních úderech napříč Ukrajinou zraněno šestnáct lidí. Útoky na své území hlásí i Rusko. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že při nočním ukrajinském dronovém útoku přišel nejméně jeden člověk o život a dalších pět utrpělo zranění. Další tři lidé byli podle úřadů zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Země jihovýchodní Asie řeší americká cla a vztahy k Číně

Ve filipínské metropoli Manile v neděli začal 49. summit Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Lídři jihovýchodní Asie se podle návrhů závěrečných prohlášení zaměří na válku na Blízkém východě a na regionální spory. Americký prezident Donald Trump do Manily přicestuje v úterý, tedy ke konci třídenního summitu. Na okraj jednání zazněla i kritika amerických cel, informují tiskové agentury.
před 16 hhodinami

VideoNakoupit ohřívače, baterky, vodu. Kyjev čeká další těžká zima

Kyjevané se chystají na další těžkou zimu. Elektřina, vytápění, plyn a voda: ve většině domácností hlavního města Ukrajiny alespoň něco z toho nefunguje. Někteří lidé si tak na noc oblékají čepice a bundy. Jiní kupují to, co je v chladném bytě zahřeje. Může to být například malý ohřívač s kartuší, která se vloží dovnitř. Příprava na zimu začala již v srpnu. Kupovaly se nabíjecí stanice, přenosné vařiče, turistické vybavení či baterky. Úřady nyní již ve městě omezily pouliční osvětlení. Vybídly také soukromníky, aby začali šetřit s provozem světelných reklam. Lidé si také obstarávají lahve naplněné pitnou a technickou vodou. A smiřují se s dlouhými kolonami, když se vracejí domů po devíti mostech přes Dněpr. Rusové mosty už několikrát zasáhli a opravy jsou náročné.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.