V Rusku prošel „fackovací zákon“, pohlavky budou nově jen přestupkem

Nahrávám video

Ruská Státní duma definitivně odsouhlasila novelu zákona, která dekriminalizuje lehčí formy domácího násilí. Legislativa dostala v ruských médiích přezdívku fackovací zákon. První případ násilí v rodině bez vážné újmy na zdraví totiž bude posuzován jako pouhý přestupek. Lidem už nebudou hrozit dva roky za mřížemi, ale maximálně jen 15 dnů ve vazbě, píše BBC.

Legislativa, která prošla třetím čtením, spustila v dumě vášnivou debatu. Lídr liberálně-demokratické strany Vladimir Žirinovskij tvrdil, že není třeba zasahovat do rodinných záležitostí. „Vstupujte do manželství z lásky a roďte takové děti, které nebudete bít,“ podotkl.

Zákony Ruské federace obsahují zásadu presumpce neviny rodičů. Tento princip mnoho západních zemí nesdílí.
Olga Batalinová
spoluautorka novely zákona

Poslanec komunistické strany Jurij Sinelščikov naopak varoval, že návrh zákona „upevní násilí jako normu chování“. Trestní oznámení se podle něj nikdy nepodávala za facky či pohlavky, nýbrž až na základě lékařského potvrzení o způsobených zraněních. „Doteď se ženy zřídkakdy obracely na policii kvůli násilnickému manželovi; odteď to však budou dělat ještě méně často,“ prohlásil.

Zákon o domácím násilí poslanci zpřísnili v červenci loňského roku. Rodičovská sdružení ale změnu kritizovala kvůli obavám, že „rodiče půjdou na dva roky do vězení i za plácnutí dítěte“.

Nově tak facky nebo pohlavky trestným činem nebudou. Jako trest budou ukládány třeba, pokuty, prospěšné práce nebo maximálně 15 dnů za mřížemi. Závažnější prohřešky by stále spadaly do kriminální kategorie a pachatelům by hrozil žalář. Také druhý podobný případ bude už posuzován jako trestný čin.

  • Dumu ovládá proputinovská strana Jednotné Rusko. Návrh ještě musí schválit horní komora parlamentu a podepsat prezident Vladimir Putin, očekává se ale, že k tomu dojde bez problémů.
Ruská Státní duma
Zdroj: Reuters

Podle konzervativní iniciátorky zákona Jeleny Mizulinové by tresty neměly odporovat systému sociálních hodnot, přičemž v tradiční ruské kultuře je vztah mezi rodiči a dětmi postaven na autoritě rodičů.

Kritici legislativy ale takový přístup odmítají. Násilí, které nenechává stopy, někdy může i přesto změnit život oběti v peklo, konstatovala novinářka listu Novaja Gazeta Olga Bobrovová.

„On se vrátí do společné domácnosti a ženě řekne, že jestli bude ještě dělat problémy, tak ji zabije. Ona už se nikdy na policii neobrátí,“ podotkla zakladatelka sdružení Stop násilí Alena Popovová.

Nahrávám video

Odhad: Denně zemře kvůli domácímu násilí 40 Rusek

Legislativa dá volné ruce lidem, kteří jsou zvyklí řešit problémy doma násilím, upozornila Olga Jurková z centra „Sestry“. „Obrovské množství žen toleruje domácí násilí, nejde s tím na veřejnost. Dekriminalizace zhorší situaci,“ varovala.

Pokud se žena chová správně, tak ji nikdo nebije. Tak to vnímá naše společnost. Proto jsem se styděla něco říct i svým blízkým.
Natalija Tunikovová
oběť domácího násilí

Znepokojení nad následky dekriminalizace domácího násilí v Rusku vyjádřil nedávno generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin to ale odmítl jako „nepřípustný nátlak“ a prohlásil, že zákon rodiny posílí.

Oficiální údaje o domácím násilí v Rusku neexistují. Podle odhadů vycházejících z regionálních studií čelí fyzickému a slovnímu napadání 600 tisíc žen ročně. Čtrnáct tisíc jich na následky zranění umírá – to je téměř 40 denně, připomíná BBC.

Podle Národního centra pro prevenci násilí ANNA v roce 2008 zástupce ministerstva vnitra uvedl, že k domácímu násilí v určité formě dochází ve čtvrtině rodin a jsou s ním spojovány dvě třetiny vražd.

Podle oficiálních statistik je v ruských rodinách každoročně fyzicky napadeno 26 tisíc dětí. Dva tisíce z nich situaci řeší sebevraždou, 10 tisíc útěkem z domova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko chce čtrnáctileté studenty učit střelbě ze vzduchovky

Estonská Agentura pro obranné zdroje chce, aby co nejvíce žáků osmých tříd mělo možnost, pokud chtějí, střílet ze vzduchovky. Tento školní rok asi dvacet škol nabízí důkladné vyučování národní obrany na konci základní školy.
před 1 hhodinou

Kennedyho resort chce „zkoumat zdravotní problémy po očkování“

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy ml. zahájil celoresortní iniciativu, která má „zkoumat a dokumentovat“ zdravotní problémy hlášené po očkování. Ve čtvrtek večer to uvedlo americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb.
před 2 hhodinami

Německá policie zadržela muže, který při kontrole zbraní zastřelil dva úředníky

Německá policie v noci na pátek zadržela muže, který ve čtvrtek v bavorské obci Berngau zastřelil dva úředníky při kontrole zbraní. Šedesátiletý podezřelý byl při zásahu postřelen do nohy. Podle agentury DPA to uvedla mluvčí policejního ředitelství, k motivu činu zatím policie žádné informace nesdělila.
před 3 hhodinami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Třicet lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Dalších pět pak zabily následující ruské údery později ve čtvrtek. Kyjev hlásí čtyři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii v Omsku. Vzplanula též ropná rafinerie v ruském Salavatu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zapojila proti demonstrantům v Paříži vodní děla, u Bordeaux hořelo lyceum

Francouzští studenti ve čtvrtek opět blokovali některé střední školy a pochodovali ulicemi měst. Vláda už slíbila, že se bude zabývat jejich stížnostmi na nedostatek učitelů a zchátralé školní budovy, nebyla ale příliš konkrétní, napsala agentura Reuters. Někteří protestující v Paříži mezitím házeli dlažební kostky na policii, která reagovala nasazením vodních děl, zatímco v Lormontu u Bordeaux na jihozápadě země demonstranti vyrabovali a zapálili části jednoho lycea, dodala agentura AFP. Po celé zemi demonstrovalo přes 71 tisíc lidí, sdělilo ministerstvo vnitra.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump tvrdí, že USA neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Washington podle něj vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek pak povstalci prohlásili, že provedli další údery balistickými raketami na mezinárodní letiště v Rijádu. Svědci uvádějí nejméně jedno poškozené letadlo.
7. 10. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu. Ukrajina zůstává otevřená obnovení konstruktivního dialogu, uvedl později podle agentury AFP mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.