V Německu zatkli muže, který dodal zbraň mnichovskému střelci

Speciální jednotka německé policie v Marburgu zatkla nelegálního obchodníka se zbraněmi, který dodal pistoli a munici útočníkovi z Mnichova. Osmnáctiletý David Ali Sonboly, Němec s íránskými kořeny, s ní 22. července zavraždil u mnichovského nákupního centra Olympia devět lidí a poté spáchal sebevraždu.

Jednatřicetiletý zadržený podle německých médií obchoduje se zbraněmi přes takzvaný Darknet, obtížně přístupnou část internetu využívanou k nelegálním obchodům. Prostřednictvím Darknetu se poprvé zkontaktovali se Sonbolym, pistoli Glock 17 a munici si ale předali osobně.

Zatčený policistům řekl, že zbraň dodal mnichovskému střelci už v květnu v Marburgu. Munici mu prodal čtyři dny před masakrem. Vyšetřovatelé vycházejí z toho, že zbraň pocházela ze Slovenska.

Německo je řazeno k zemím s nejpřísnějšími zákony o střelných zbraních na světě. Předpisy ohledně jejich držení zpřísnily už po střelbě ve školách v Erfurtu v roce 2002 se sedmnácti a Winnendenu v roce 2009 s šestnácti mrtvými. Zájemce o zbraň mladší 25 let musí absolvovat psychologické vyšetření, než si může koupit zbraň.

I přes přísnou kontrolu je ale Německo čtvrté na světě z hlediska soukromého vlastnictví zbraní, po USA, Švýcarsku a Finsku. Jak upozornil server britského listu The Guardian, v zemi jich je registrováno více než 5,4 milionu střelných zbraní. V přepočtu na obyvatele je tam tudíž legálně více zbraní než v Mexiku, Rusku či Jihoafrické republice.

Zbraně
Zdroj: Douliery Olivier/ČTK/ABACA
obrázek
Zdroj: ČT24

Frankfurtský státní zástupce řekl, že policie podezřelého vyšetřovala kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi v nesouvisejících případech.

Policie na muže nalíčila past, při níž přes Darknet předstírala zájem o koupi pistole za osm tisíc eur (v přepočtu asi 216 tisíc korun). Při zatčení mu pak zabavili automatickou pistoli, druhou pistoli, střelivo a další zbraň, kterou měl pro vlastní použití. Ve středu bude zadržený předveden před vyšetřujícího soudce.

Sonbolyho rodiče přišli do Německa z Íránu v 90. letech, jejich syn měl podle policie psychické problémy a zajímal se o případy hromadného zabíjení. Vyšetřovatelé už dřív uvedli, že byl příznivcem krajní pravice a při střelbě u Olympie si vybíral oběti, které vypadaly jako přistěhovalci. Bavorská policie při vyšetřování tragédie vyslechla už 250 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...