Německo loni zaznamenalo rekordní počet politicky motivovaných trestných činů – přes 41 500. O dvě třetiny se přitom zvýšil počet takových činů ze strany cizinců. Lehce stoupl i počet trestných činů ze strany pravicových radikálů. Ukazuje to statistika, kterou představil ministr vnitra Thomas de Maizière.
Celkový počet politicky motivovaných trestných činů stoupl loni oproti roku 2015 o 6,6 procenta. Za největší část z nich jsou zodpovědní pravicoví radikálové (23 555, v roce 2015 – 22 960), následovaní levicovými extremisty (9389, v roce 2015 – 9605).
Nejdramatičtější změna nastala u politicky motivované kriminality cizinců, která z 2025 trestných činů v roce 2015 loni stoupla na 3372 trestných činů, tedy o 66,5 procenta. Mezi tyto trestné činy patří, jak podotkl ministr vnitra, i činnost teroristických organizací, jako je takzvaný Islámský stát nebo Strana kurdských pracujících (PKK).
- Jde o činy vystupující proti demokratickému zřízení státu, tedy nejčastěji spojené s extremismem či nenávistí. Podle experta na extremismus Miroslava Mareše „směřují proti osobě kvůli jejím politickým postojům, národnosti, státní příslušnosti, rase, barvě pleti, víře, světonázoru, původu nebo z důvodu jejich fyzického vzhledu, jejich postižení, jejich sexuální orientaci nebo jejich společenskému statutu i zločiny, které jsou spáchány ne bezprostředně proti osobě, nýbrž ve výše uvedené souvislosti proti instituci nebo věci.“
- Ve statistikách jsou často oddělovány politicky pravicově i levicově motivované a cizinecké trestné činy s extremistickým pozadím.
Politicky motivované trestné činy si loni v Německu vyžádaly celkem 14 životů, 12 z nich padlo za oběť islamistickému útoku na berlínský vánoční trh. Politicky motivovaný pokus o zabití nebo vraždu zaznamenala policie ve 38 případech, dokonané zabití nebo vraždu ve třech případech. Devatenáct z celkového počtu měli na svědomí pravicoví radikálové, 16 zahraniční extremisté a šest levicoví radikálové.
Maizière považuje statistiku politicky motivované trestné činnosti za seizmograf nálad ve společnosti. Její nárůst označil za nepřípustný.
V Německu se politicky motivované trestné činy zaznamenávají od roku 2001. V posledních dvou letech – 2015 a 2016 – počet takových činů dosáhl dosud rekordních hodnot.
Německo loni zaznamenalo 995 útoků na azylové ubytovny. Mezi podezřelými ze všech trestných činů v Německu je zhruba 30 procent cizinců.
Zločiny zařazené ve statistice pod kolonkou „islamismus/fundamentalismus“ loni vzrostly o 13,7 procenta. Patří sem například červencový útok ve Würtzburgu nebo předvánoční incident na jednom z berlínských trhů.
Nejbezpečnější spolkovou zemí je Bavorsko
Pokud nepočítáme porušování imigračních zákonů (například nelegální přechod přes hranice), je statisticky nejbezpečnějším regionem Německa Bavorsko. Na 100 tisíc obyvatel tam připadá zhruba 4800 trestných činů. Na opačném konci žebříčku jsou spolkové země Berlín, Brémy a Hamburk.
Část nadproporčního podílu cizinců na kriminalitě se dá podle Maizièra vysvětlit například tím, že je mezi nimi podstatně větší procento mladých mužů, tedy skupiny, která má obecně trestné činy na svědomí nejčastěji.
Maizière také podotkl, že za velkou část kriminality cizinců nesou zodpovědnost organizované bandy třeba z Gruzie. Například uprchlíci ze Sýrie naproti tomu vykazují o poznání nižší kriminalitu.
Běženci jsou v Německu také poměrně často oběťmi trestných činů. Loni policie zaznamenala 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je o 3,5 procenta méně než v roce 2015, který byl v tomto ohledu rekordní. Násilných útoků na azylová zařízení bylo loni 169, v 74 případech šlo o žhářské útoky.
