Pompeje, dlouhá staletí pohřbené pod tunami sopečného prachu, odkrývají nová zákoutí. Vůbec poprvé lze nahlédnout přímo do komnat císařského paláce. Hlavním lákadlem je ale multimediální projekce, díky které mohou návštěvníci pocítit, jak bylo obyvatelům města v okamžiku osudného výbuchu Vesuvu.
Píše se rok 79 našeho letopočtu. Vražedný sopečný oblak přesahující výšku třiceti kilometrů se nezadržitelně valí na Pompeje. Lidé nemají šanci utéct. Končí pohřbeni pod směsí vulkanických plynů, kamení a prachu.
Zážitek jako z apokalyptických filmů teď na vlastní kůži mohou okusit i turisté. Na místě, které pojí staré město s novým, přihlíží zániku tehdejšího osídlení.
Pompejské muzeum archeologie Antiquarium se otevřelo po skoro čtyřech dekádách. Kromě stálé expozice Sacra Pompeiana věnované posvátným místům města ještě před příchodem Římanů láká i na nový podsvícený model města a na video zachycující jeho postupnou rekonstrukci.
„Po zemětřesení z roku 1980 muzeum zavřelo na 35 let. Dnes je konečně znovuotevřeno jako moderní návštěvnické centrum s virtuální projekcí,“ říká správce Pompejí Massimo Osanna.
Kurátoři do jedné z výstavních místností umístili i jeden z desítek vápencových odlitků těl obětí erupce. Ta se prý v muzeu nacházela ještě před tím, než budovu zničily bomby za druhé světové války. „Celkem jich (odlitků obětí) bylo vyrobeno sto v roce 1863, kdy významný archeolog Giuseppe Fiorelli vymyslel tuto techniku spočívající v lepení tekuté sádry do vyhloubenin, které zanechal ztvrdlý popel rozpadlých těl obětí,“ popisuje restaurátorka Sara Masseroliová.
Pompeje každý rok navštíví zhruba dva a půl milionu lidí. Hned za hradbami starověkých ruin je čeká další novinka – zrestaurovaná císařská vila. Je přístupná poprvé v historii.
