Priština - Vítězem sobotních parlamentních voleb v Kosovu se stala Demokratická strana Kosova (PDK), pro kterou se vyslovilo 34 procent voličů. Volby provázela velmi nízká účast – kolem 46 procent, což je jednoznačně nejméně od roku 1999. Přestože vítěz voleb Hashim Thaçi nyní otevřeně hovoří o blížící se nezávislosti země, Evropská unie dnes vydala doporučení, aby Kosovo s jejím vyhlašováním nespěchalo.
Předák formace, bývalý povstalecký velitel kosovských Albánců Hashim Thaçi, po zveřejnění předběžných výsledků prohlásil: „Pro Kosovo se změnily časy, začíná nová éra. Občané Kosova vyslali světu poselství, že mají demokratickou zemi připravenou zapojit se do evropské rodiny.“
Thaçi ale nemá potřebnou většinu, aby mohl utvořit vládu. Nejpravděpodobněji se zatím jeví velká koalice PDK s Demokratickým svazem Kosova. Tyto strany soupeří o moc nad Kosovem od dob, kdy Thaçiho partyzáni zatlačili do pozadí taktiku pasivního odporu proti Srbům, kterou prosazoval bývalý prezident Ibrahim Rugova, zakladatel LDK. Nyní by spolu měli symbolicky dovést Kosovo k nezávislosti.
Hashim Thaçi ihned po ohlášení výsledků oznámil, že nezávislost Kosova je otázkou týdnů. Prezident Kosova Fatmir Sejdiu z Demokratického svazu Kosova (LDK) tak radikální není: „Samostatnost bude, ale je to spíše otázka měsíců.“ Kdy to tedy skutečně bude, se asi nedá odhadnout. Podle Matyáše Zrna z Občanského institutu je však pravděpodobnější prezidentova verze: „Thaçiho výrok o samostatnosti během několika týdnů beru spíše jako povolební euforii.“
PDK vítězí v době, kdy Srbové a kosovští Albánci jednají prakticky bez naděje na úspěch o budoucím statusu Kosova. Jednání by měla skončit 10. prosince, kdy má zprostředkovatelská mise složená ze zástupců USA, EU a Ruska předložit OSN závěrečnou zprávu s návrhem na budoucí uspořádání.
Ministři zahraničních věcí Evropské unie dnes v Bruselu vyzývali kosovské předáky, aby nespěchali s vyhlášením nezávislosti na Srbsku. Kosovo má podporu Spojených států, avšak proti se stavějí Srbové i Rusko. Evropská unie se zatím snaží najít společné stanovisko, protože jednotlivé státy mají odlišné názory. Podle šéfa švédské diplomacie Carla Bildta by jednostranné vyhlášení nezávislosti mohlo rozdmýchat vášně v už tak napjatém regionu a navíc by mohlo vést k tomu, že se Kosovo dostane do určité izolace.
Pokud by Kosovo získalo nezávislost na Srbsku, nezůstalo by zcela nezávislé. „Jednalo by se o tzv. ohraničenou suverenitu - byl by to samostatný stát, mohl by uzavírat mezinárodní smlouvy, měl by své místo v OSN a mezinárodních organizacích, ale dohlíželi by zde zástupci Evropské unie, K-FOR apod., kteří by měli možnost vetovat zákony, které by se jim nezdály vhodné,“ vysvětluje Matyáš Zrno.
