V Kalifornii se legálně marihuana hulit nebude

Washington - Kalifornští voliči v úterním referendu odmítli legalizaci marihuany ve svém státu. Držení drogy a její pěstování je tak v Kalifornii nadále trestné, povolený naopak zůstává prodej marihuany pro léčebné účely. V dalším referendu se Kaliforňané postavili proti návrhu na zrušení zákona o ochraně ovzduší, který předpokládá výrazné snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2020 a zavedení obchodu s emisními povolenkami.

S legalizací marihuany souhlasilo podle listu Los Angeles Times 45 procent voličů, proti bylo 55 procent. Návrh měl umožnit legálně držet 28 gramů marihuany a pěstovat ji pro osobní potřebu na dvou metrech čtverečních. Místní samosprávy také podle návrhu mohly povolit pěstování konopí ve větším rozsahu a zdanit ho.

S legalizací marihuany v Kalifornii nesouhlasily americké ministerstvo spravedlnosti i federální agentury, které koordinují celostátní boj proti drogám. Podle nich by povolené pěstování a držení marihuany v jednom státu oslabilo boj federální vlády proti drogám. „Kaliforňané dnes uznali, že legalizace marihuany nezlepší zdraví našich občanů, nevyřeší problémy kalifornského rozpočtu ani nesníží násilí v Mexiku spojené s drogami,“ zhodnotil výsledek referenda americký koordinátor pro boj s drogami Gil Kerlikowske.

Proti legalizaci se postavili i představitelé některých latinskoamerických zemí. Stěžovali si, že Spojené státy po nich požadují tvrdý postup proti pašerákům drog, ale samy nedělají nic s domácí spotřebou narkotik. Na americký trh přitom míří velká část drogové produkce z Latinské Ameriky.

Voliči se postavili proti ekologickému zákonu

Kaliforňané v referendu odmítli i návrh na zrušení ekologického zákona, který v roce 2006 prosadil republikánský guvernér Arnold Schwarzenegger. Zákon stanovuje, že do roku 2020 se musí snížit emise CO2 v Kalifornii na úroveň roku 1990. Norma také podporuje rozvoj alternativních zdrojů energie a zavádí v Kalifornii obchod s emisními povolenkami.

Návrh na zrušení ekologického zákona podporovaly především ropné společnosti, které zpravidla sídlí mimo Kalifornii. Kampaň za zachování platnosti zákona naopak financovaly firmy ze Silicon Valley, které v posledních letech hodně investovaly do obnovitelných zdrojů energie. Další platnost zákona podporovali i zástupci obou hlavních stran a nakonec se pro ni vyslovilo i 60 procent voličů.

Šaría se u soudu používat nebude

Referenda o místních otázkách se konala i v dalších amerických státech. V Oklahomě například voliči podpořili návrh, který zakazuje soudům používat při procesech islámské právo šaría; to ale soudy nedělaly ani před referendem. Arizonští voliči zase v referendu zakázali státu uplatňovat takzvanou pozitivní diskriminaci. Celkem se v USA konalo asi 160 místních referend.

Továrna
Zdroj: ČT24/www.greenpay.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...