Největší rozdíl ve věku prvorodiček je mezi Rumunskem a Itálií. Zatímco v Rumunsku se stávají matkami nejčastěji náctileté dívky, na jihu není porod až po čtyřicátých narozeninách nic výjimečného. Data a trendy popisuje ve své nejnovější publikaci Český statistický úřad. Vychází z údajů Eurostatu a německých demografů.
Nejběžnější věk prvorodiček v zemích Evropské unie se předloni pohyboval mezi 20. a 30. rokem. V tomto věkovém rozmezí se podle dat Eurostatu nacházelo při prvním porodu až sedmačtyřicet procent žen.
Šest zemí se pak vyznačuje tím, že věk více než poloviny prvorodiček směřuje k vyšším hodnotám a pohybuje se tak nejčastěji mezi 30. a 39. rokem. Patří mezi ně Španělsko, Řecko, Itálie, Lucembursko, Irsko a Portugalsko.
V prvních třech zmíněných zemích byl také největší poměr žen, které se staly matkami až po čtyřicátém roce. Ve Španělsku zastávají tyto ženy až 7,4 procent celkového počtu prvorodiček.
Odborníci jsou ale u rodiček ve vyšším věku obezřetní. „Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese bezpochyby vyšší riziko potratu, předčasného porodu, vysokého krevního tlaku a cukrovky,“ varuje gynekolog a porodník Michal Koucký.
Samotný porod u těchto žen navíc nese prokazatelně vyšší riziko poranění porodních cest, což pak může způsobit sestup poševních stěn, dělohy a inkontinenci.
Ženy ve vyšším věku totiž produkují méně hormonů (estrogenů), což vede k nižšímu obsahu vody ve tkáních a omezení jejich pružnosti. „Ženám prvorodičkám po 40. roce věku proto obligátně doporučujeme císařský řez,“ vysvětluje Koucký.
Podotýká, že k císařskému řezu ženy nenutí. Pokud se ale rozhodnou rodit spontánně, měly by s případnými riziky počítat. Problémy jsou totiž nepředvídatelné a není možné je zcela vyloučit. Ve vyšším věku po dosažení termínu navíc stoupá riziko nitroděložního úmrtí plodu. Čím je to způsobeno, však lékaři zatím netuší.
V Rumunsku je nejvyšší podíl náctiletých matek
Naopak nejmladší prvorodičky jsou v Rumunsku. Tam byl předloni zaznamenán nejvyšší podíl dětí narozených náctiletým matkám. Každé osmé dítě porodila žena mladší než 20 let. Podobnou situaci zaznamenali také v Bulharsku, kde tento poměr představoval necelých 12 procent, nebo v Maďarsku (9 procent). Průměrný věk rodiček se přesto neustále zvyšuje a vyšplhal se na hranici 29 let.
Nejvíce prvorodiček v Česku tvořily předloni právě ženy od 25 do 29 let. Ty zastupovaly 36 procent. Druhou nejpočetnější skupinou pak byly matky ve věku od 30 do 34 let, což je asi 32 procent z celkového počtu prvorodiček. Češky se tak drží evropského průměru.
Podle dostupných údajů se u nás narodilo také 13 dětí nezletilým prvorodičkám mladším patnácti let. Ve třech případech se narodilo první dítě matkám, které přesáhly 50 let. Ženám v rozmezí 45-49 let se narodilo celkem 32 prvorozených. To v celkovém poměru představuje méně než dvě procenta.
Každá pátá Němka je bez dítěte
V Německu přibývá stále více bezdětných žen. Loni to byla každá pátá žena ve věkovém intervalu od 45 do 49 let. V kategorii od 65 do 69 let to byla pouze každá sedmá. Podíl bezdětných žen je tak ve spolkové zemi jeden z nejvyšších v Evropě. Podle předběžných odhadů by se ale bezdětnost neměla v následujících letech zvyšovat.
Vzdělání přitom podle německého demografického portálu hraje v tomto problému značnou roli. Při porovnání žen ve věku 45 až 54 let prý nemělo žádné dítě 16 procent z nich s nižším vzděláním, zatímco u vysokoškolaček to byla téměř každá čtvrtá.
Právě vzdělané ženy chtějí podle německého portálu své schopnosti a vědomosti využít v adekvátním zaměstnání. Pokud stojí před rozhodnutím, kdy si musí vybrat mezi prací a rodinou, častěji volí právě povolání a kariéru. Obtížněji si hledají také životního partnera pro založení rodiny.
