Jeruzalém - Izraelským archeologům se podařilo objevit velmi zachovalé části jeruzalémských hradeb staré přes dva tisíce let. Jsou za hranicemi Starého města, což dokazuje, že Jeruzalém se před začátkem našeho letopočtu rozšířil do předpokládané rozlohy biblických dob. Stavební segmenty nebyly pospojovány žádnou maltou ani jiným podobným zpevňovacím materiálem.
Více než třímetrová zeď na hoře Sion, kterou po roce a půl výkopových prací vědci představili veřejnosti, obklopovala posvátné město v době existence druhého chrámu (518 př.n.l. až 70 n.l.). Druhý jeruzalémský chrám zničili Římané v roce 70 po židovském povstání. Nalezený úsek byl součástí šest kilometrů dlouhého opevnění města. V současnosti se zeď kolem Starého města táhne pouze čtyři kilometry.
Konstrukce ukazuje, jakého největšího územního rozšíření Jeruzalém v biblických dobách dosahoval. Nad touto zdí byla později vystavěna jiná zeď, a to v období Byzance (324-640), sdělil vedoucí vykopávek Jehjel Zelinger. „Skutečnost, že tu byly na sobě dvě zdi z různých období, napovídá, že sledují topografickou linii kvůli ochraně středu města,“ vysvětlil. Připomněl, že v dobách druhého chrámu byl Jeruzalém poutním centrem Židů a později v byzantském období také poutníků z křesťanského světa. Existence obou zdí zároveň podle něho dává naději, že budou nalezeny také pozůstatky zdi z doby prvního (Šalamounova) chrámu, zničeného v roce 586 př.n.l.
Vykopávky jižní části opevnění Svatého města prováděla již před 120 lety expedice britského archeologa Fredericka Jonese Blisse. Vypracovala podrobné plány vykopávek i tunelů vedoucích ke zdem, ty se však postupem času zanesly zeminou. Dnešní badatelé porovnávali tyto nákresy a současné plány města, což je dovedlo znovu k práci v terénu. Díky ní narazili i na stopy po britské expedici, která po sobě zanechala lahve od piva a vína, lampu a také jednu botu.
