Saná – Okupace hlavního města Jemenu šíitskými povstalci, která vedla k abdikaci premiéra a prezidenta země v minulých dnech, přivedla do ulic na 20 000 obyvatel metropole Saná. Vyjádřili tak odpor vůči rebelům z kmene Hútiů. Nestabilní situace v Jemenu je pro Západ nepříjemná z toho důvodu, že dosavadní spojenci ve vládě umožnili spolupráci při potírání nebezpečné větve al-Káidy v Jemenu zvané AQAP.
„Pryč, pryč s vládou Hútiů,“ skandoval dav lidí, kteří se před sídlem premiéra sešli na výzvu Hnutí odmítnutí. To nedávno vzniklo v reakci na posilování moci šíitských rebelů, kteří ovládli hlavní město již v září loňského roku, ale teprve tento týden obsadili sídlo prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hadího. Hlava státu následně ve čtvrtek spolu s premiérem Chálidem Baháhem odstoupila.
Několik desítek povstaleckých bojovníků se snažilo demonstranty rozehnat, s rostoucím počtem účastníků protestu se ale stáhli a dav se nesnažili zastavit. Průvod se od sídla premiéra vydal k prezidentskému paláci, údajně na znamení nesouhlasu s prezidentovou čtvrteční rezignací.
Někteří svědci však uvedli, že Hútíové později několik desítek lidí zadrželi. Ke klidu ve městě nepřispěl ani příjezd konvoje s ozbrojenými členy domorodých kmenů. Chtěli evakuovat představitele jemenských úřadů, jejichž rezidence vzbouřenci obklíčili.
Podobné desetitisícové protesty se konaly i v menších městech jako Táizz, Ibb a Hudajdá na jihozápadě země, jež obývají převážně sunnité, kteří dosud tvoří vládnoucí většinu. Ve městě Hudajdá ozbrojenci do demonstrantů prý stříleli a nejméně tři zranili.
Vzbouření šíité tradičně obývají sever země a kvůli své marginalizaci začali postupovat na jih a zabírat nová území. Usilují o větší zastoupení ve státních institucích a změnu ústavy. V neděli by se kvůli napjaté situaci měl sejít jemenský parlament. Vzhledem k přítomnosti šíitských ozbrojenců v metropoli ale není podle AFP jisté, zda se schůze uskuteční.
Změny v Jemenu ohrožují protiteroristickou spolupráci
Za násilnostmi je podle některých názorů šíitský Írán, který má povstalecké šíity vyzbrojovat. Jiní připisují chaos Hadího dlouholetému předchůdci Alímu Abdalláhovi Sálihovi, který musel odstoupit po revolučních událostech v roce 2012. Neklidná situace v Jemenu na jižním cípu Arabského poloostrova každopádně dělá starosti Spojeným státům americkým, které s jemenskou vládou spolupracovaly v otázce zvlášť nebezpečné odnože al-Káidy zvané AQAP. Jen v loňském roce provedly v zemi s pomocí bezpilotních dronů více než dvacet náletů na cíle této teroristické organizace, která se hlásí k nedávnému útoku v pařížském sídle časopisu Charlie Hebdo.
Nyní USA svou vojenskou činnost omezily. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho by ale nebylo správné myslet si, že se USA přestaly soustředit na hrozbu radikálů v Jemenu, „nebo že bychom nepodnikli potřebnou akci, pokud by byla nutná“. Mluvčí Bílého domu doplňuje, že současná situace v Jemenu neznamená, že by získávala vliv sama AQAP. I pro šíitské rebely jsou sunnitští radikálové z AQAP protivníky, nicméně to samé platí o Washingtonu.
