Tokio - Japonskému městu Takamacu by se dalo přezdívat „nudlová Mekka“. Tradiční pšeničné nudle udon tu prý dělají nejlepší v zemi. A na každých 500 obyvatel připadne jedna nudlová restaurace. Zbytky nudlí navíc slouží i k jinému účelu - dokážou zahřát domovy.
Než se žádaná pochoutka dostane do restaurací, projde precizním výrobním procesem. Během postupu zvaného ašifumi se těsto šest hodin udusá. Jen tak získá dokonalou texturu. „Takový výrobní proces je základ, nikdy bych to nenechal dělat stroje,“ prohlásil prezident výrobce nudlí Kagawa Masaki.
Nepovedené nudle zamíří do jiné továrny, kde slouží k výrobě energií z biomasy. Ročně jich je asi 150 tun. „Recyklace na základě biomasy je v Japonsku stále populárnější. Tohle je jen začátek,“ konstatoval prezident energetické firmy Eidži Ikecu.
Nudle se nejdřív rozemelou a smíchají s vodou. Výsledná směs pak kvasí. Z části vznikne tekutý etanol, z části zase metan. Bioplyn pak slouží k výrobě elektřiny. Nudlový odpad zásobuje proudem padesát domácností.
Rezervy tu ale jsou. „Ať se snažíme sebevíc, vždycky něco zbyde. Snažíme se vyvinout proces, při němž se využijí tyto zbytky a nezůstane žádný odpad,“ vysvětlil šéf vývoje energetické firmy Ozaki Tecuo. Zákazníci si mezitím pochvalují oba způsoby využití nudlí.
