V Janově začala demolice západní části mostu, který se zřítil loni v srpnu. Při neštěstí tehdy zemřelo přes čtyřicet lidí. Předpokládá se, že bourací práce potrvají asi šest měsíců. Do konce příštího měsíce by zároveň úřady měly zahájit stavbu nového mostu. Podle janovského starosty by se po něm mohla projet první auta na jaře roku 2020.
Dělníci s pomocí čtyř výkonných hydraulických zařízení začali v pátek spouštět jednu z mostovek z výšky 48 metrů na zem. Agentura AFP poznamenala, že použitý hydraulický systém je stejný, který posloužil k vyzvednutí potopené výletní lodi Costa Concordia na hladinu. Parník v roce 2012 ztroskotal u italského ostrova Giglio.
Spouštění mostovky, která tvoří překlenutí mezi pilíři, předcházely důkladné přípravy. Kvůli odlehčení byly ze stabilních částí mostu odstraněny tisíce tun zbytných ocelových, betonových i asfaltových prvků. Váha betonové desky činí přes 900 tun a její spouštění by mělo trvat asi osm hodin.
Deník La Repubblica napsal, že zhruba od 20. února začnou technici při demolici používat i trhavinu. Odstranění východní části mostu přijde na řadu později, konstrukci zde ještě stále zkoumají odborníci a prokuratura.
Expert na civilní stavby Pierre Corfdir vysvětlil, že jen naplánování demolice mostu v takovémto rozsahu by normálně trvalo asi tři roky. „Tohle je jedna z nejkomplexnějších demolicí mostu,“ řekl. Dodal, že inženýři vnímají časový tlak, protože město co nejdříve potřebuje nový most, který je jednou z dopravních i ekonomických tepen Janova.
Výstavba mostu bude stát přes 200 milionů eur (5,2 miliardy korun). Ministerstvo dopravy tvrdí, že je reálné, aby po nové konstrukci auta jezdila již v dubnu 2020. AFP uvedla, že stavebním společnostem hrozí za každý den zpoždění až 200 tisíc eur (5,2 milionu korun) pokuty.
Demolice torza měla podle původního plánu začít už v polovině prosince loňského roku. Akce se ale zpozdila kvůli vyšetřování neštěstí.
Vyšetřovací komise viní provozovatele mostu, že nezajistil jeho bezpečnost
Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století a pojmenovaný po svém autorovi, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou. Jeho část se zřítila 14. srpna a z výšky asi 45 metrů při tom spadly na tři desítky aut, včetně českého kamionu, jehož řidič nehodu přežil. Třiačtyřicet lidí při neštěstí zemřelo.
Vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy došla na konci září k závěru, že provozovatel janovského mostu, firma Autostrade per l'Italia, nezajistil jeho bezpečnost. Podle komise firma nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu zabránila, i když riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Společnost kritiku komise odmítla a závěry expertní komise ministerstva označila za „hypotézu, kterou je třeba ověřit“.
Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.
Na konci letošního ledna v souvislosti s vyšetřováním neštěstí italská finanční policie zabavila důkazy v kancelářích několika dálničních společností ve městech Janov, Bologna, Florencie a Bari. Vyšetřování se týká pěti dalších mostů a viaduktů, které jsou podle zdrojů agentury ANSA ve špatném stavu. Policie podezřívá deset zaměstnanců společností ASPI a SPEA, že o stavu zmíněných konstrukcí lhali.
