Washington - Po sedmi letech má být v Severní Koreji obnoveno pátrání po ostatcích tisícovek amerických vojáků padlých za korejské války počátkem 50. let. Operace má být zahájena v dubnu; vybavení pro pátrače už bylo naloženo na loď, která má americký tým ještě tento měsíc přepravit do KLDR.
V zimě roku 1950 vedl poručík Robert Schmitt i přes průstřel obou nohou útok na korejské frontě. Zmizel. Rodina vyznamenaného vojáka po něm přesto pátrá ještě po 62 letech. „Největší přání naší babičky bylo zjistit, co se s ním stalo,“ řekla Schmittova neteř Joan Morrisová.
Teď se může vyplnit. Do Severní Koreje míří specialisté Pentagonu. Dva týmy o třiceti lidech mají najít aspoň ostatky nezvěstných Američanů. Na seznamu mají vedle poručíka Schmitta dalších osm tisíc jmen. Nelze vyloučit, že se při pátrání znovu obrátí i na české úřady. Komunistické Československo poslalo do korejské války poradce, špiony i vojenskou nemocnici. „Některé informace naznačovaly, že jimi mohl například projít sestřelený americký pilot nebo skupina zajatců,“ konstatoval historik Pavel Žáček.
Zneužili Češi americké zajatce k pokusům?
V devadesátých letech Ústav pro výzkum totalitních režimů zkoumal na žádost Pentagonu dokonce tvrzení, že Češi zneužili americké zajatce k lékařským pokusům. Tvrzení se ale nikdy nepodařilo doložit.
Severní Korea přijme americké vyšetřovatele v dubnu. Pchjongjang minulý týden vyjádřil souhlas s tím, že nebude obohacovat uran, a také s moratoriem na jaderné testy a s moratoriem na zkušební odpalování raket dlouhého doletu. Kromě toho přistoupil na to, že umožní inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ověřit a monitorovat moratorium na obohacování uranu výměnou za americkou potravinovou pomoc.
Předchozí desetiletí pátrání po ostatcích amerických vojáků vyústilo v navrácení a identifikaci 92 vojáků. Celkově je jich však dodnes nezvěstných 8 000. V korejské válce zahynuly zhruba čtyři miliony lidí.
