V Doněcku zabili „Motorolu“, jednoho z velitelů separatistů

Jeden z velitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny je po smrti. Arsen Pavlov, přezdívaný Motorola, přišel o život v neděli večer při výbuchu bomby nastražené ve výtahu domu, ve kterém v Doněcku bydlel. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko z vraždy podle agentury Interfax otevřeně obvinil ukrajinskou stranu a slíbil odplatu objednavatelům a organizátorům atentátu na svého blízkého přítele.

„Tato smrt není pro nás obyčejná výzva, ale výzva celé republice,“ prohlásil Zacharčenko. „Chápu to tak, že (ukrajinský prezident) Petro Porošenko porušil příměří a vyhlásil nám válku,“ dodal Zacharčenko. „Kyjev chce vyřešit konflikt silou, ale není schopen válku vyhrát, a proto používá teroristické metody,“ prohlásil hlavní vyjednávač separatistů Denis Pušilin.

„Mohu potvrdit informaci médií o zavraždění Arsena Pavlova. Člověk, který páchal zločiny proti celistvosti Ukrajiny, byl zabit,“ řekl poradce šéfa ukrajinské tajné služby SBU. „Terorista Anton Pavlov byl zabit,“ prohlásil mluvčí ukrajinského ministerstva vnitra.

Ukrajinské úřady ale nezveřejnily žádné oficiální informace o tom, kdo je za atentát odpovědný, všímá si list Kyiv Post. Mluvčí ukrajinského ministerstva vnitra napsal na Facebook, že Pavlova zřejmě zabili jeho souputníci. Ministrův poradce Zoran Škirjak zase podle svého statusu na sociálních sítích věří, že Pavlova zabila ruská tajná služba FSB.

K zabití Motoroly se podle deníku Ukrajinska pravda přihlásili zamaskovaní ozbrojenci s ukrajinskou vlajkou a praporem krajně nacionalistické organizace Misantropic Division, známé útoky na gaye a lesby. Zveřejnili video na Twitteru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jak ale upozorňuje na webu BBC její zpravodaj v Kyjevě, je třeba k tomuto oznámení přistupovat s ostražitostí. Šéf Misantropic Division prohlásil, že jeho organizace nemá s videem nic společného. I podle listu Kyiv Post jde zřejmě o podvrh. 

Motorola se chlubil zabitím zajatců

Motorola pocházel z města Uchta v republice Komi na severu Ruska, dříve sloužil v ruské armádě v Čečensku. Jako velitel separatistického praporu Sparta se chlubil, že osobně zastřelil patnáct ukrajinských vojáků, kteří upadli do zajetí. Organizace Amnesty International vyzvala k vyšetření těchto zločinů, Kyjev ještě loni žádal Interpol, aby vyhlásil po Rusovi pátrání, ale policejní ústředna odmítla.

Motorola figuroval také na sankčním seznamu Evropské unie, poznamenala Ukrajinska pravda. Současně připomněla zabití nejméně čtyř z povstaleckých velitelů, kteří nejspíše doplatili na „čistky“ a soupeření v řadách separatistů bojujících mezi sebou i o peníze z prodeje uhlí z Donbasu Rusku a Ukrajině.

Internetový list Gazeta.ru upozornil, že dům v Doněcku, ve kterém byl zabit Motorola a zřejmě i jeho tělesný strážce, byl zvláště pečlivě střežen. Motorola, jenž vyvázl již z několika úkladů, se rád procházel Doněckem s manželkou a dětmi, strůjci atentátu ale vše nachystali tak, aby nedošlo k obětem mezi civilisty.

Arsen Pavlov při oslavách Dne vítězství v Doněcku 9. května 2016
Zdroj: Reuters/Alexandr Ermočenko

Motivem k pomstě mohla být podle ruského deníku i zářijová akce v sousedním Luhansku, kde Motorola na Zacharčenkův rozkaz potlačil vzpouru proti tamnímu vůdci separatistů Igoru Plotnickému. I ten se svého času stal terčem atentátu, vyvázl však se zraněním.

Východem Ukrajiny zmítá dva roky konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, který podle Kyjeva podporuje Rusko. V bojích podle OSN přišlo o život více než 9600 lidí a dalších 1,5 milionu lidí před válkou uprchlo ze svých domovů.

„Motorola byl pionýrem nové hybridní války,“ poznamenal ruský list Kommersant a připomněl, že někdejší veterán čečenského tažení si získal slávu hned na počátku konfliktu, ve Slavjansku. Později se pravidelně objevoval v reportážích z bojů o doněcké letiště díky tomu, že poskytoval ruským médiím exkluzivní záběry z kamer připevněných na přilbách bojovníků praporu Sparta, a to výměnou za budování obrazu hrdiny.

Na rozdíl od jiných zavražděných polních velitelů se Motorola nikdy nepletl do politiky, nicméně až dosud žádná vražda nebyla vyšetřena a i v tomto případě se skutečné strůjce atentátu sotva podaří vypátrat, odhadl Kommersant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...