Desítky novinářů a historiků se v pondělí mohly na vlastní oči seznámit s dokumenty o údajné spolupráci vůdce Solidarity Lecha Walesy s komunistickou tajnou policií. Závazek měl „agent Bolek“ podepsat v prosinci 1970. Sám Walesa pravost těchto dokumentů popírá a ujišťuje, že nezradil. V minulosti ho nařčení ze spolupráce s policií zbavil lustrační soud.
Ke spolupráci s tajnou policií mělo dojít ještě předtím, než Lech Walesa v čele nezávislých odborů Solidarita pomáhal svrhnout komunismus. V dokumentech je podle agentury PAP rukou psaný závazek spolupráce z 21. prosince 1970 s podpisem Lecha Walesy coby Bolka.
Walesa byl tehdy zaměstnán jako elektrikář v gdaňské loděnici, kde vedl dělnické protesty, které režim v prosinci 1970 utopil v krvi, připomněla AP. Podotkla, že není jasné, zda dokumenty nebyly zfalšované, což policie v té době běžně dělala. Dokumenty obsahují i hlášení a poznámky „estébáků“ ze schůzek s informátorem.
První hlášení je podle PAP datované 4. ledna 1971, poslední 18. února 1976. Součástí je i přehled odměn pro informátora, od 5. ledna 1971 ve výši tisíc zlotých, jakož i rukou psané stvrzenky o přijetí peněz. Server wPolityce.pl spočítal, že agent Bolek od ledna 1970 do února 1976 přijal podle těchto dokumentů celkem 11 300 zlotých. Průměrný měsíční plat v Polsku v roce 1971 podle statistických údajů činil 2358 zlotých.
Walesa trvá na tom, že nebyl policejním informátorem. Uvedl ale, že „prohrál“, ale jen v tom, že skoro všichni uvěřili, že jej estébáci před 46 lety nakrátko zlomili a že jakoby zrádně spolupracoval. „Není to pravda (…) zradili jste mne, a ne já vás,“ napsal ve svém blogu.
Agentura AP připomíná, že pravost dokumentů dosud nebyla ověřena. Předseda IPN Lukasz Kamiński přislíbil, že dokumenty budou podrobeny zkoumání a ověřování, čili grafologové je ještě neposuzovali, avšak podle archiváře jsou pravé. Na otázku, proč IPN tolik spěchá a zda by nešlo počkat pár desítek hodin kvůli jistotě o pravosti dokumentů, Kamiński řekl, že případ vyvolal emoce, a proto bylo třeba, aby se veřejnost co nejdříve mohla dozvědět, co je v dokumentech.
Na spis se přišly podívat desítky novinářů a historiků, někteří čekali od rána
V čítárně polského Institutu národní paměti (IPN) pro pnovináře a historiky nachystali třicet míst a dalších deset na chodbě. „Čeká se na 'Bolkův spis'. Fronta stojí před IPN jako za dob komunistického Polska. Náš reportér je 15. v pořadí,“ popsal situaci na místě liberální list Gazeta Wyborcza na svém webu.
První žurnalisté se před čítárnou objevili už ráno, ačkoli otvírat se mělo až v poledne. Nebylo však jasné, zda je nepředběhnou ti, co se na seznam zájemců zapsali již minulý týden. Nakonec ale mluvčí IPN seznam čekatelů zrušila s tím, že kdo dřív přijde, ten dokumenty uvidí dříve. IPN také čekání zpříjemnil podáváním čaje a kávy.
IPN minulý týden zabavil v domě někdejšího polského komunistického ministra vnitra složky, které podle expertů dokládají spolupráci pozdějšího vůdce protikomunistického hnutí Solidarita Walesy s polskou Státní bezpečností v 70. letech. Walesa sice v pátek na svém blogu přiznal, že se dopustil blíže neupřesněné „chyby“, avšak znovu důrazně popřel, že by byl policejním informátorem.
Emotivní polská hádka o Walesovo místo v historii tak pokračuje. Bývalý prezident je v ostrém sporu s novou pravicovou vládou. Velká část jejích příznivců bere Walesovu spolupráci s komunisty jako jistou věc a označuje ho za součást tajné dohody nových polských elit s komunisty, která už 25 let zemi škodí. „To není jen záležitost pana Walesy. Za ním prostě mohly být síly, které při změně režimu a po ní z pozadí minimálně část dění nenápadně ovlivňovaly,“ uvedl polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.
Walesovi příznivci ostře nesouhlasí. „Jeho nepřátelé teď využívají staré komunistické triky pro aktuální politické cíle. Vůbec se mi to nelíbí,“ myslí si polský režisér Andrzej Wajda. Zjistit pravdivost nových archivních dokumentů ale potrvá podle historiků týdny, možná i měsíce.
