Glasgow - Výzkumný tým z britského Glasgow spustil přípravnou fázi dvouletého projektu, během kterého se má zjistit, zda mohou kmenové buňky léčit pacienty postižené mozkovou mrtvicí. Pokud by měl experiment pozitivní dopad, pacientům by se mohla zlepšit mobilita nebo jejich duševní schopnosti.
Buňky z lidských embryí budou injekcemi implantovány do mozku pacientů postižených mozkovou příhodou. První fáze výzkumu počítá s dvouletou experimentální léčbou čtyř skupin celkem dvanácti pacientů. V každé skupině budou implantovány kmenové buňky v objemu od dvou do dvaceti milionů buněk, vysvětluje spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Projekt mohl být spuštěn hlavně díky devět let starému zákonu, jenž je vůči vědeckým experimentům s kmenovými buňkami velice vstřícný. „V loňském roce pak byl zákon za velice striktních etických lékařských podmínek novelizován tak, aby umožnil křížovou aplikaci lidských kmenových buněk při experimentech na zvířatech a naopak,“ tvrdí Kytka. Zatímco první zákon podle něj prošel relativně bez problémů, loňský naopak narazil na odpor. Přesto však zákon parlamentem nakonec prošel.
Výzkum začal i přes odpor církve
„Odpůrců není zdaleka tolik jako v USA nebo v některých katolicky orientovaných evropských zemích. Anglikánská církev má k experimentální léčbě tohoto druhu výhrady, její hlas ale není vůbec určující,“ přibližuje Kytka s tím, že největší výhrady přicházejí od britské Asociace katolických lékařů, která má výhrady také k interrupční legislativě.
V nejbližších měsících začne v Glasgow na dalších pracovištích také experimentální léčba přibližně dvaceti pacientů, kteří trpí vážnými poruchami zraku. „Nepůjde však o léčbu kmenových buněk z embryí, ale kmenových buněk z mrtvých pacientů,“ dodává Kytka.
