V australských parlamentních volbách vyhráli vládní konzervativci. Očekávalo se vítězství labouristů

Australský premiér Scott Morrison poděkoval voličům, že v sobotních volbách znovu zvolili jeho středopravicovou koalici, a doplnil, že vždy věřil na zázraky. Krátce předtím lídr australské opozice Bill Shorten oznámil, že jeho labouristé nebudou schopni sestavit novou vládu a že Morrisonovi blahopřál k vítězství. Světová média označují výsledek voleb za překvapující, jelikož první odhady po uzavření volebních místností naznačovaly, že po šesti letech těsně vyhrají opoziční labouristé. Zatím nicméně stále nebyly sečteny všechny hlasy.

Uznání porážky Shorten oznámil svým zklamaným stoupencům v Melbourne. „Je jasné, že labouristé nebudou schopni sestavit příští vládu, a tak jsem v národním zájmu před krátkou chvílí zavolal Scottu Morrisonovi a pogratuloval mu,“ uvedl. Krátce nato premiér Morrison řekl svým nadšeným příznivcům, že „vždy věřil na zázraky“.

V sobotu večer bylo sečteno již více než 70 procent hlasů, podle nichž se Morrisonově konzervativní liberálně-národní koalici podařilo získat 74 křesel z potřebných 76 pro zajištění většinové vlády, zatímco labouristé jich mají 66, píše BBC.

Povinná účast

Jedním z hlavních témat kampaně před volbami, v nichž více než 16 milionů Australanů rozhodovalo o novém obsazení všech 151 křesel ve Sněmovně reprezentantů a o 40 ze 76 míst v Senátu, byla poprvé změna klimatu.

Skutečnost, že změna klimatu dominovala volebním tématům, souvisí podle DPA s tím, že australskému hospodářství se vede dobře – země nezažila za posledních 28 let recesi. Australané dopady měnícího se klimatu zažívají na vlastní kůži. Ve vnitrozemí dosahují teploty v letních měsících v posledních letech extrémních hodnot a korály na Velkém bariérovém útesu blednou.

Austrálie přitom patří k dvacítce největších klimatických provinilců. Současná vláda stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 2005 o 26 procent. Labouristé je chtějí omezit výrazně více – o 45 procent. Kromě změn klimatu se v předvolební kampani debatovalo o daních a vztazích s Čínou.

Austrálie je jednou z mála zemí, kde je účast v hlasování povinná. Pokud voliči, kteří nehlasují, nepředloží přijatelnou omluvu, hrozí jim pokuta ve výši 20 australských dolarů (zhruba 300 korun). Při posledních volbách v roce 2016 přišlo hlasovat 91 procent voličů, což bylo nejméně od roku 1924, odkdy jsou volby povinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 mminutou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...