Střelba v Orlandu by mohla ovlivnit i americké prezidentské volby. Shodují se na tom evropská média. Těžit by z toho mohl zejména republikánský magnát Donald Trump, který už dříve mluvil o zákazu vstupu muslimských imigrantů do USA a boji s radikálním islámem. Demokratka Hillary Clintonová mluví zejména o regulaci prodeje zbraní. Její protikandidát Bernie Sanders vyzval ke zničení Islámského státu (IS). Také Clintonová později uvedla, že IS musí být poražen.
Útok v Orlandu může přihrát voliče Donaldu Trumpovi, píší média
Podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) může Trumpovi pomoci jeho „rozdmýchávání strachu“. Deník připomněl Trumpův návrh na dočasný zákaz vstupu muslimů už z konce loňského roku. Trump k tomu poprvé vyzval poté, co loni v prosinci útočníci s vazbami na islamismus zabili v kalifornském San Bernardinu 14 lidí.
Okolnosti útoku nahrávají Trumpově rétorice i podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Mnozí Američané už nebudou brát Trumpovy slovní excesy jako planou řeč,“ píše list.
„Volání po tvrdosti roste po každém útoku. Již po tom v San Bernardinu si analytici povšimli, že stále důležitějším tématem se pro americké voliče stává národní bezpečnost,“ napsal nizozemský list de Volkskrant.
Neue Zürcher Zeitung připomněl, že politologové již dlouho tvrdí, že případný velký útok by mohl výrazně ovlivnit výsledek voleb. Britský list The Guardian připomněl, že za uplynulých deset let se v USA odehrálo 43 případů střelby na veřejných místech, při kterých pokaždé zahynuli nejméně čtyři lidé.
Terorismus pomáhá pravici, píše italský list La Repubblica
Podle italského deníku La Repubblica teroristické útoky směřují veřejné mínění více k pravé straně politické spektra, a to přinejmenším krátkodobě. „Tento čin ale opět zažehne i debatu o snadném přístupu ke zbraním, což je téma, kterému se Hillary Clintonová ve své volební kampani věnuje,“ podotkl list La Repubblica.
Zatímco Trump a další republikáni se po případu zaměřili na hrozbu islámského terorismu, demokraté naopak začali podle očekávání volat po zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní. Clintonová i prezident Barack Obama se na rozdíl od Trumpa vyhýbali spojení útoku s radikálním islámem.
Francouzský deník Le Figaro uvedl, že krveprolití v Orlandu je momentem pravdy pro Obamu, který nyní bude muset přehodnotit svou strategii boje proti radikálnímu hnutí Islámský stát. K této organizaci se střelec přihlásil.
Trump zkritizoval reakci Obamy i Clintonové na útok
Trump po masakru zopakoval svou výzvu k zákazu vstupu zahraničních muslimů do země a zároveň ostře zkritizoval Obamu a Clintonovou za to, že odmítají v souvislosti s extremismem jakoukoli souvislost s islámem. Kritizoval stávající imigrační systém USA, který podle něj americké občany nechrání.
„Zastavíme imigraci z oblastí, které byly v minulosti prokazatelně zasaženy terorismem. Nemáme jinou možnost,“ prohlásil. Varoval, že muslimští uprchlíci se snaží zmocnit se amerických dětí a zverbovat je pro Islámský stát.
„Prezident Obama ve svých vyjádřeních hanebně odmítl říct slova ,radikální islám‘. Už jen z toho důvodu by měl odstoupit,“ uvedl Trump. Obama útok nazval teroristickým činem a aktem nenávisti a odmítl spekulovat o motivech střelce.
Totéž, co pro Obamu, platí podle Trumpa i pro Clintonovou. „Pokud Hillary Clintonová ani po tomto útoku nedokáže pronést dvě slova – radikální islám – měla by odejít ze souboje o prezidentský úřad,“ dodal Trump.
Clintonová označila útok za „teroristický čin“, ani ona ale nechtěla mluvit o motivaci útočníka. Později uvedla, že útoky v Orlandu ukázaly, že Islámský stát musí být poražen. Země podle ní čelí zvrácené ideologii a jedovaté psychologii, která dokáže inspirovat „vlky samotáře“. Ti musejí být jako prioritní cíle rozpoznáni a potrestáni. „Virus, který otrávil Mateenovu mysl, je velmi silný a musíme na něj zaútočit,“ konstatovala.
Trump také uvedl, že kdyby zbraně v klubu, kde došlo ke střelbě, měli i jeho návštěvníci, nemuselo by dojít k tak velké tragédii. Část odpovědnosti za nedělní masakr v nočním klubu na Floridě podle něj nese i místní muslimská komunita, která měla o násilných sklonech střelce Omara Mateena vědět a nahlásit jej úřadům.
Trump vyjádřil solidaritu komunitě orlandských homosexuálů a zahájil svůj projev minutou ticha na počest lidí zabitých v orlandském gay klubu. Útok na Floridě byl podle něj „útokem na právo svobodných lidí žít svůj život, milovat podle libosti a vyjádřit svou identitu“.
Clintonová Trumpa obvinila z politizace útoku a varovala před démonizací muslimů. Prohlásila, že Spojené státy musí zpřísnit opatření, která by umožnila podobným útokům předcházet. Televizi MSNBC řekla, že je pro zpřísnění kontrol například internetové komunikace, ale nesmí ohrozit soukromí lidí.
K útoku došlo v orlandském gay klubu Pulse zhruba dvě hodiny po sobotní půlnoci. Střelec tam zabil 49 lidí, policie jej při zákroku zastřelila.
FBI útočníka identifikovala jako devětadvacetiletého amerického občana Omara Mateena, který se narodil v USA, jeho rodiče jsou ale z Afghánistánu. FBI ho vyšetřovala kvůli údajným teroristickým vazbám už v roce 2013 a 2014.
Mateen byl muslim a několikrát týdně navštěvoval modlitebnu. Ještě před útokem telefonoval na tísňovou linku 911 a mluvil o Islámském státu (IS). Podle agentury Amak napojené na islamisty se k útoku přihlásil IS.