USA zveřejní výpovědi Nixona k aféře Watergate

Washington – Spojené státy po šestatřiceti letech zveřejní přepis výpovědi bývalého prezidenta Richarda Nixona k aféře Watergate. Federální soud nařídil odtajnit jeho svědectví před velkou porotou. Právě tato aféra, kdy v roce 1972 vnikli do sídla Demokratické strany  pracovníci republikánského prezidenta, kteří chtěli v objektu umístit odposlouchávací zařízení, znamenala Nixonův politický konec. Dodnes se jedná o jednu z největších kauz v dějinách žurnalistiky, celá aféra vedla až k rezignaci prezidenta USA.

Soudce Royce Lamberth rozhodl o zveřejnění spisu na základě žádosti historika Stanleyho Kutlera. Podle něj má spis obrovskou historickou hodnotu. Nixon před soudem vypovídal 23. a 24. června 1975, tedy asi deset měsíců poté, co jako jediný americký prezident v historii rezignoval na svůj úřad. 

V roce 1972 odhalil noční hlídač komplexu Watergate pětici mužů, které považoval za lupiče. To však byla pouze zástěrka, hlavním důvodem jejich vniknutí do sídla Demokratické strany byla instalace odposlouchávacích zařízení. Během vyšetřování se prokázala spojitost s Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona, do případu byl zapleten například i šéf rozvědky Bílého domu.

Postupující vyšetřování odhalilo několik zarážejících skutečností. Důležitým byl například nález šeku na 25 000 amerických dolarů 1. srpna 1972, které inkasoval jeden z „lupičů.“ Šek byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Postupně vyšlo najevo, že Výbor rozdělil celkem 89 000 dolarů. Na konci září 1972 pak bylo odhaleno, že šéf Výboru spravoval tajný republikánský fond sloužící k financování diskreditace Demokratické strany. Přestože výbor používal silně nevybíravé prostředky jako špionáž či sabotáže, Nixon byl v listopadu znovuzvolen prezidentem.

O aféru se hojně zajímal tisk, nejvíce odkryli dva novináři The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward. Svojí intenzivní prací a díky svým zdrojům, mezi nimiž figuroval zástupce ředitele FBI, se jim podařilo zjistit, že prezident o celé aféře věděl a snažil se ji utajit. 8. srpna 1974 Nixon rezignoval, jeho nástupce v prezidentském úřadu Gerald Ford mu udělil milost.

Po rezignaci Nixon vypovídal před porotou jedenáct hodin. Třísetstránkový spis byl tajný, o jeho zveřejnění se zasloužili američtí historikové. „Všechno podstatné asi už víme. To, co se můžeme dozvědět nového, jsou drobné nuance, které nemohou zvláštním způsobem korigovat to, co známe. Pro historiky zabývající se případem to ovšem může být zajímavé. Zveřejnění může osvětlit činnost některých osob, které doteď stály v pozadí,“ říká historik Martin Kovář z Ústavu světových dějin FF UK.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 52 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...