USA zveřejní výpovědi Nixona k aféře Watergate

Washington – Spojené státy po šestatřiceti letech zveřejní přepis výpovědi bývalého prezidenta Richarda Nixona k aféře Watergate. Federální soud nařídil odtajnit jeho svědectví před velkou porotou. Právě tato aféra, kdy v roce 1972 vnikli do sídla Demokratické strany  pracovníci republikánského prezidenta, kteří chtěli v objektu umístit odposlouchávací zařízení, znamenala Nixonův politický konec. Dodnes se jedná o jednu z největších kauz v dějinách žurnalistiky, celá aféra vedla až k rezignaci prezidenta USA.

Soudce Royce Lamberth rozhodl o zveřejnění spisu na základě žádosti historika Stanleyho Kutlera. Podle něj má spis obrovskou historickou hodnotu. Nixon před soudem vypovídal 23. a 24. června 1975, tedy asi deset měsíců poté, co jako jediný americký prezident v historii rezignoval na svůj úřad. 

V roce 1972 odhalil noční hlídač komplexu Watergate pětici mužů, které považoval za lupiče. To však byla pouze zástěrka, hlavním důvodem jejich vniknutí do sídla Demokratické strany byla instalace odposlouchávacích zařízení. Během vyšetřování se prokázala spojitost s Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona, do případu byl zapleten například i šéf rozvědky Bílého domu.

Postupující vyšetřování odhalilo několik zarážejících skutečností. Důležitým byl například nález šeku na 25 000 amerických dolarů 1. srpna 1972, které inkasoval jeden z „lupičů.“ Šek byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Postupně vyšlo najevo, že Výbor rozdělil celkem 89 000 dolarů. Na konci září 1972 pak bylo odhaleno, že šéf Výboru spravoval tajný republikánský fond sloužící k financování diskreditace Demokratické strany. Přestože výbor používal silně nevybíravé prostředky jako špionáž či sabotáže, Nixon byl v listopadu znovuzvolen prezidentem.

O aféru se hojně zajímal tisk, nejvíce odkryli dva novináři The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward. Svojí intenzivní prací a díky svým zdrojům, mezi nimiž figuroval zástupce ředitele FBI, se jim podařilo zjistit, že prezident o celé aféře věděl a snažil se ji utajit. 8. srpna 1974 Nixon rezignoval, jeho nástupce v prezidentském úřadu Gerald Ford mu udělil milost.

Po rezignaci Nixon vypovídal před porotou jedenáct hodin. Třísetstránkový spis byl tajný, o jeho zveřejnění se zasloužili američtí historikové. „Všechno podstatné asi už víme. To, co se můžeme dozvědět nového, jsou drobné nuance, které nemohou zvláštním způsobem korigovat to, co známe. Pro historiky zabývající se případem to ovšem může být zajímavé. Zveřejnění může osvětlit činnost některých osob, které doteď stály v pozadí,“ říká historik Martin Kovář z Ústavu světových dějin FF UK.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...