USA zveřejní výpovědi Nixona k aféře Watergate

Washington – Spojené státy po šestatřiceti letech zveřejní přepis výpovědi bývalého prezidenta Richarda Nixona k aféře Watergate. Federální soud nařídil odtajnit jeho svědectví před velkou porotou. Právě tato aféra, kdy v roce 1972 vnikli do sídla Demokratické strany  pracovníci republikánského prezidenta, kteří chtěli v objektu umístit odposlouchávací zařízení, znamenala Nixonův politický konec. Dodnes se jedná o jednu z největších kauz v dějinách žurnalistiky, celá aféra vedla až k rezignaci prezidenta USA.

Soudce Royce Lamberth rozhodl o zveřejnění spisu na základě žádosti historika Stanleyho Kutlera. Podle něj má spis obrovskou historickou hodnotu. Nixon před soudem vypovídal 23. a 24. června 1975, tedy asi deset měsíců poté, co jako jediný americký prezident v historii rezignoval na svůj úřad. 

V roce 1972 odhalil noční hlídač komplexu Watergate pětici mužů, které považoval za lupiče. To však byla pouze zástěrka, hlavním důvodem jejich vniknutí do sídla Demokratické strany byla instalace odposlouchávacích zařízení. Během vyšetřování se prokázala spojitost s Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona, do případu byl zapleten například i šéf rozvědky Bílého domu.

Postupující vyšetřování odhalilo několik zarážejících skutečností. Důležitým byl například nález šeku na 25 000 amerických dolarů 1. srpna 1972, které inkasoval jeden z „lupičů.“ Šek byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Postupně vyšlo najevo, že Výbor rozdělil celkem 89 000 dolarů. Na konci září 1972 pak bylo odhaleno, že šéf Výboru spravoval tajný republikánský fond sloužící k financování diskreditace Demokratické strany. Přestože výbor používal silně nevybíravé prostředky jako špionáž či sabotáže, Nixon byl v listopadu znovuzvolen prezidentem.

O aféru se hojně zajímal tisk, nejvíce odkryli dva novináři The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward. Svojí intenzivní prací a díky svým zdrojům, mezi nimiž figuroval zástupce ředitele FBI, se jim podařilo zjistit, že prezident o celé aféře věděl a snažil se ji utajit. 8. srpna 1974 Nixon rezignoval, jeho nástupce v prezidentském úřadu Gerald Ford mu udělil milost.

Po rezignaci Nixon vypovídal před porotou jedenáct hodin. Třísetstránkový spis byl tajný, o jeho zveřejnění se zasloužili američtí historikové. „Všechno podstatné asi už víme. To, co se můžeme dozvědět nového, jsou drobné nuance, které nemohou zvláštním způsobem korigovat to, co známe. Pro historiky zabývající se případem to ovšem může být zajímavé. Zveřejnění může osvětlit činnost některých osob, které doteď stály v pozadí,“ říká historik Martin Kovář z Ústavu světových dějin FF UK.

Nahrávám video
Studio 6 k Watergate
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že se Izrael a Libanon dohodly na příměří

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se Izrael a Libanon dohodly na desetidenním příměří. Oznámil to na své sociální síti Truth Social. Z jeho prohlášení vyplývá, že klid zbraní začne o půlnoci libanonského a izraelského času, tedy ve 23:00 SELČ. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Libanon ani Izrael zatím dohodu na příměří oficiálně nepotvrdily.
18:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 49 mminutami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
13:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 2 hhodinami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 5 hhodinami
Načítání...