USA zveřejní výpovědi Nixona k aféře Watergate

Washington – Spojené státy po šestatřiceti letech zveřejní přepis výpovědi bývalého prezidenta Richarda Nixona k aféře Watergate. Federální soud nařídil odtajnit jeho svědectví před velkou porotou. Právě tato aféra, kdy v roce 1972 vnikli do sídla Demokratické strany  pracovníci republikánského prezidenta, kteří chtěli v objektu umístit odposlouchávací zařízení, znamenala Nixonův politický konec. Dodnes se jedná o jednu z největších kauz v dějinách žurnalistiky, celá aféra vedla až k rezignaci prezidenta USA.

Soudce Royce Lamberth rozhodl o zveřejnění spisu na základě žádosti historika Stanleyho Kutlera. Podle něj má spis obrovskou historickou hodnotu. Nixon před soudem vypovídal 23. a 24. června 1975, tedy asi deset měsíců poté, co jako jediný americký prezident v historii rezignoval na svůj úřad. 

V roce 1972 odhalil noční hlídač komplexu Watergate pětici mužů, které považoval za lupiče. To však byla pouze zástěrka, hlavním důvodem jejich vniknutí do sídla Demokratické strany byla instalace odposlouchávacích zařízení. Během vyšetřování se prokázala spojitost s Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona, do případu byl zapleten například i šéf rozvědky Bílého domu.

Postupující vyšetřování odhalilo několik zarážejících skutečností. Důležitým byl například nález šeku na 25 000 amerických dolarů 1. srpna 1972, které inkasoval jeden z „lupičů.“ Šek byl vystaven Výborem pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Postupně vyšlo najevo, že Výbor rozdělil celkem 89 000 dolarů. Na konci září 1972 pak bylo odhaleno, že šéf Výboru spravoval tajný republikánský fond sloužící k financování diskreditace Demokratické strany. Přestože výbor používal silně nevybíravé prostředky jako špionáž či sabotáže, Nixon byl v listopadu znovuzvolen prezidentem.

O aféru se hojně zajímal tisk, nejvíce odkryli dva novináři The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward. Svojí intenzivní prací a díky svým zdrojům, mezi nimiž figuroval zástupce ředitele FBI, se jim podařilo zjistit, že prezident o celé aféře věděl a snažil se ji utajit. 8. srpna 1974 Nixon rezignoval, jeho nástupce v prezidentském úřadu Gerald Ford mu udělil milost.

Po rezignaci Nixon vypovídal před porotou jedenáct hodin. Třísetstránkový spis byl tajný, o jeho zveřejnění se zasloužili američtí historikové. „Všechno podstatné asi už víme. To, co se můžeme dozvědět nového, jsou drobné nuance, které nemohou zvláštním způsobem korigovat to, co známe. Pro historiky zabývající se případem to ovšem může být zajímavé. Zveřejnění může osvětlit činnost některých osob, které doteď stály v pozadí,“ říká historik Martin Kovář z Ústavu světových dějin FF UK.

Nahrávám video
Studio 6 k Watergate
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dron zasáhl čtvrť v Dubaji, útokům čelilo i letiště v Kuvajtu

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť. Výskyt dronů zaznamenala i Saúdská Arábie, která dvacítku z nich sestřelila, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů. Dva zasažené tankery ve svých vodách hlásil ve středu večer také Irák. Útokům dronů čelilo v uplynulých hodinách mezinárodní letiště v Kuvajtu.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivu, útočili i na Záporoží. Ukrajina zasáhla ropný sklad

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na čtvrtek patnáctiletá dívka, její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Rusko udeřilo také na město Záporoží a jeho okolí, kde naváděné letecké pumy zranily nejméně třináct lidí, včetně dvou dětí, píše Kyiv Independent.
před 2 hhodinami

Izrael znovu udeřil na Bejrút. Hizballáh mířil na centrálu Mossadu

Bejrút a jeho okolí v noci na čtvrtek čelil intenzivnímu bombardování ze strany Izraele, které zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných je přes třicet. Napsal to ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské teroristické hnutí Hizballáh v odvetě vypálilo salvu raket na izraelskou vojenskou základnu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotní tresty dostalo i jedenáct dalších lidí. Odsouzení jsou lidé původem z Tádžikistánu a dalších středoasijských zemí. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 2 hhodinami

Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům nacházejí uplatnění na Blízkém východě

Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie požádaly Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům a podle mluvčího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už tam ukrajinští odborníci působí. Deníku New York Times zároveň Zelenskyj řekl, že se ukrajinští experti podílejí na ochraně americké základny v Jordánsku před stejnou hrozbou.
před 3 hhodinami
Načítání...