USA přesunou ambasádu do Jeruzaléma v květnu, potvrdilo ministerstvo zahraničí

Spojené státy přesunou svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma už letos v květnu. Potvrdilo to americké ministerstvo zahraničí s tím, že se tak stane v souvislosti se sedmdesátým výročím vzniku Izraele. Palestinské vedení označilo rozhodnutí Washingtonu za další provokaci.

Agentura AP už dříve informovala, že o kroku byl zpraven Kongres a že americký ministr zahraničí Rex Tillerson podepsal bezpečnostní plány pro ochranu ambasády. 

Slavnostní otevření ambasády je podle zdrojů agentury plánovano na polovinu května. Na 14. května přitom připadá 70. výročí vzniku Izraele.

„Tímto rozhodnutím se Trumpova administrativa nakonec zcela izolovala a stala se součástí problému, a ne jeho řešením,“ reagoval odmítavě muž číslo dvě palestinské samosprávy Saíb Irikát. Výběr termínu, který spadá na nakbu, což je palestinské označení pro vznik židovského státu jako národní katastrofy, je podle Irikáta provokací pro Araby, muslimy i křesťany.

Z počátku by mělo ambasádu tvořit jen několik místností uvnitř existující budovy amerického generálního konzulátu v jeruzalémské čtvrti Arnona.

„S příchodem května přesuneme velvyslance a malý tým do Arnony,“ citoval Reuters svůj zdroj. Podle něj na budově bude v květnu také umístěn americký výsostný znak, který bude určovat, že jde o nové americké velvyslanectví. Budova bude dál sloužit i jako konzulát pro Palestince.

Na novou ambasádu by mohli přispět soukromí dárci

Až teprve druhým a komplikovanějším krokem bude vyhledat pozemek pro postavení nové budovy ambasády, který bude více vyhovovat po bezpečnostní stránce. Právě kvůli horšímu bezpečnostnímu zajištění na prozatímním místě bude velvyslanec David Friedman do Jeruzaléma pravidelně dojíždět, ale dál bude bydlet ve své rezidenci u Tel Avivu.

Podle AP významný sponzor amerických republikánů Sheldon Anderson nabízí, že částečně pokryje náklady na výstavbu nového velvyslanectví. Stejně tak jsou ochotni přispět další dárci zejména z řad amerických židů a evangelíků. Trumpova vláda nyní vyhodnocuje, zda nejsou pro přijímání financí na státní výdaje ze soukromých zdrojů právní překážky.

Za izraelskou vládu jako první ještě před oficiálním potvrzením reagoval na informaci o květnovém termínu ministr odpovědný za tajné služby Jisrael Kac, který za rozhodnutí pro daný termín Trumpovi poděkoval na sociální síti Twitter. 

Trump loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn zahájit proces stěhování amerického zastupitelského úřadu z Tel Avivu. V polovině ledna ale šéf Bílého domu popřel, že by se plánované přemístění mělo uskutečnit do jednoho roku. Naopak období do jednoho roku odhadoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Viceprezident Mike Pence v lednu uvedl, že ambasáda by se měla do Jeruzaléma přesunout až koncem roku 2019. Také ministr zahraničí Rex Tillerson v lednu řekl, že přesun velvyslanectví se pravděpodobně neuskuteční dříve než za tři roky, a i to označil za poměrně „ambiciózní časový rámec“.

Trump loni v prosinci prohlásil, že uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo.

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostré protesty zejména v arabsko-muslimském světě. Kritizovala ho ale i Evropská unie. A Palestinci prohlásili, že už nevnímají USA jako důvěryhodného prostředníka v mírovém procesu.

  • Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael anektoval v roce 1967 bez schválení mezinárodního společenství, zatímco izraelská vláda považuje Jeruzalém za nedělitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 9 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...