Kábul - Spojené státy předaly kontroverzní věznici v Bagrámu u Kábulu, která dlouhodobě podléhala Američanům, pod úplnou kontrolu afghánských úřadů. Minulý týden se na tom dohodli americký ministr obrany Chuck Hagel s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím. Zařízení se stalo příčinou sporu ve vztazích obou zemí - tamní dozorci čelí podezření, že týrají vězně.
Věznice v Bagrámu, která si vysloužila přídomek „afghánské Guantánamo“, byla předmětem vleklých diskusí mezi Kábulem a Washingtonem. Spojené státy se obávaly, že Afghánistán po převzetí kontroly propustí množství vězňů z řad extremistického hnutí Taliban.
Na základě první dohody o věznici USA loni předaly její správu a odpovědnost za většinu z odhadovaných více než 3000 místních vězňů Afgháncům, ale ponechaly si právo vetovat transfery a propouštění vězňů, které USA pokládají za zvlášť nebezpečné.
Američtí vojáci přitom zůstali fyzicky přítomni ve věznici a pokračovali v ostraze asi stovky podezřelých, mezi nimiž byla i řada zadržených cizinců, kteří by podle USA představovali po návratu na bojiště „reálnou hrozbu“.
Definitivní předání věznice bylo naplánováno na začátek března, ale na poslední chvíli bylo odvoláno. Údajně proto, že afghánský prezident Hamíd Karzáí část úmluvy odmítl. O víkendu nicméně americký ministr obrany Chuck Hagel a afghánský prezident Karzáí přeci jen dosáhli dohody. Kábul se prý mimo jiné zaručil, že nebezpečné vězně propouštět nebude.
Věznice byla založena před deseti lety v areálu velké americké vojenské základny v Bagrámu, která leží asi 40 kilometrů severně od hlavního města Kábulu. V roce 2010 ji nahradilo nedaleké, nově vybudované vězeňské zařízení, které dostalo název vazební středisko Parván.
Bagrámská věznice se pro mnoho Afghánců stala symbolem americké okupace země. Je spojována s řadou obvinění z týrání vězňů, což ale Spojené státy odmítají. Některé osoby, které Američané v tomto zařízení zadržovali, rovněž neměly právo na soud, protože je Washington považoval za zajatce v rámci válečného konfliktu.
Předání bagrámské věznice do rukou Afghánistánu je součástí přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Spojenci se chystají do konce roku 2014 stáhnout z Afghánistánu své bojové oddíly.
Kerry a Karzáí našli společnou řeč
Na nečekanou návštěvu Afghánistánu přiletěl americký ministr zahraničí John Kerry. S prezidentem Hamídem Karzáím jednal o okolnostech plánovaného stažení amerických jednotek a o přípravách na blížící se afghánské parlamentní volby. Karzáí nedávno popudil americké vedení prohlášením, že americké jednotky tajně spolupracují s afghánským fundamentalistickým hnutím Taliban. Cílem je prý vyvolat dojem, že pokud zemi opustí většina koaličních jednotek, vzroste tam násilí.
Na tiskové konferenci po jednání ale Kerry a Karzáí demonstrovali znovu nabytou jednotu. „Nevěřím, že by (Karzáí) podezíral Spojené státy z jiných záměrů než dostat Taliban k jednacímu stolu a dosáhnout míru,“ prohlásil americký ministr. „Jsme na stejné lodi. Nemyslím, že by mezi námi byly rozpory, a s vysvětlením jsem spokojen,“ potvrdil shodu afghánský prezident.
Karzáí má v tomto týdnu odjet do Kataru, kde se má osobně zapojit do jednání o účasti Talibanu na mírovém urovnání. Karzáího pozval katarský emír, aby se dohodli na možnosti zahájit s Talibanem mírové rozhovory.
Západní spojenci mají v současné době v Afghánistánu 100 000 vojáků, z toho Spojené státy 66 000. V příštím roce má většina z nich odejít, ale kolik vojáků v Afghánistánu zůstane, nebylo zatím oznámeno. Předpokládá se, že by jich mohlo být zhruba 12 000.
