USA akcí v Jemenu zmařily propuštění zajatce, zlobí se jihoafrická charita

Washington - Americké komando, které se v Jemenu pokusilo osvobodit rukojmího Luka Somerse, nevědělo o existenci dalšího západního zajatce. Jihoafrická charitativní organizace Gift of the Givers obvinila Spojené státy, že zmařily propuštění humanitárního pracovníka Pierra Korkieho, které s al-Káidou vyjednala. Dojít k němu mělo už dnes.

Korkieho a jeho manželku podle informací v médiích unesli radikálové v květnu 2013. Al-Káida žádala za jejich propuštění tři miliony dolarů (asi 67 milionů korun). Po vyjednáváních, na nichž se podílela organizace Gift of the Givers, extremisté ženu začátkem letošního roku propustili.

Pracovník charity uvedl, že byl Korkieho smrtí zarmoucen. "Pierre Korkie byl velmi nemocný - měl kýlu," prozradil ředitel projektu Anas Hamati. V současné době se pracovalo na jeho propuštění. "Jeho pas byl připraven, vše bylo připraveno. Útok amerických speciálních sil v Jemenu ale všechno zničil," dodal.

Jihoafrická vláda uvedla, že nehodlá v souvislosti s tragickým výsledkem záchranné operace nikoho obviňovat. „Není čas ukazovat na někoho prstem,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí vlády. „Uznáváme, že to byl pokus zajistit svobodu pana Korkieho a rukojmích držených v zajetí,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont: Nepodařená operace v Jemenu
Zdroj: ČT24

Operaci s cílem osvobodit rukojmí podnikly v sobotu americké a jemenské síly, které zaútočily na dvě základny islamistů regionu Núsab v provincii Šabva. Ta je jednou z hlavních bašt jemenských extremistů. Radikálové během operace oba zajatce zabili.

„Barbarskou vraždu“ zajatce Somerse radikály al-Káidy včera ostře odsoudil americký prezident Barack Obama. Rodinám obou obětí prezident vyjádřil svou soustrast. „Jak ukazuje tato i předcházející záchranné operace, Spojené státy bez zaváhání využijí všech svých vojenských, zpravodajských a diplomatických možností, aby ve zdraví přivedly Američany domů, ať už odkudkoliv. A teroristé, kteří se snaží ubližovat našim občanům, pocítí dosah dlouhé ruky naší justice,“ ujistil Obama v prohlášení.

Na protest proti nezdařené osvobozovací akci se dnes tři desítky členů jednoho jemenského kmene přidaly k al-Káidě. Své rozhodnutí zveřejněné na Facebooku zdůvodnili tím, že při akci bylo údajně zabito šest příslušníků jejich kmene.

Jemenská odnož al-Káidy AQAP působí hlavně na jihu Jemenu, který usiluje o odtržení. S rostoucím vlivem šíitů se ale přesouvá i do severnějších oblastí, které začaly letos obsazovat šíitské kmeny. Nástup islámských extremistů na Blízkém východě je zdrojem nestability, která ohrožuje Evropu. Také proto se Britové rozhodli po více než 40 letech do regionu vojensky vrátit. Hodlají zřídit vlastní námořní základnu v Bahrajnu.

Saúdská Arábie dnes oznámila, že zatkla 135 lidí podezřelých z teroristických aktivit. Mezi zadrženými je 26 cizinců, zbytek jsou Saúdští Arabové, informovala státní agentura SPA. Nejpočetnější skupinu zadržených osob cizí národnosti představuje 16 Syřanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...