Migranti z Afghánistánu a Pákistánu se brání zpětné deportaci do Turecka, odkud do Řecka přišli, upozorňují úřady. Nejnovější nepokoje v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos si v noci na čtvrtek vyžádaly tři zraněné. Po dojednání dohody mezi EU a Tureckem o vracení migrantů a uzavření takzvané balkánské stezky se ale hlavní tranzitní zemí pro uprchlíky opět stala Itálie. Budoucnost Schengenu a ochrana hranic byly tématem pořadu 90' ČT24. Hostem byl předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík.
Tábor Moria na ostrově Lesbos, kde pobývají asi tři tisíce migrantů, se z registračního bodu pro nově příchozí uprchlíky z tureckého pobřeží proměnil v záchytný tábor obehnaný plotem s ostnatými dráty. Lidi tam čeká už rutinní procedura odmítnutí práva na azyl a přípravy na vrácení do Turecka. Od začátku platnosti dohody EU s Ankarou v březnu bylo vráceno do Turecka 411 osob, převážně Pákistánců, z nichž ani jeden nepožádal – ani formálně – o azyl.
Po podpisu dohody jsou ale podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na ostrově Borise Šeširkova opakovaně svědky potyček. „Uprchlíci a migranti jsou zklamaní a zoufalí,“ dodal.
„Ve středu v noci vypukly střety mezi migranty z Afghánistánu a Pákistánu v táboře Moria, které si vyžádaly tři vážně zraněné – museli být převezeni do nemocnice,“ řekla podle agentury AFP policie. Řecká média zároveň upozorňují, že lehce zraněných byly celkově desítky, většinu ale ošetřili pracovníci neziskových organizací přímo na místě. Při potyčkách začaly hořet i stany a jeden z obytných kontejnerů. Ve čtvrtek dopoledne se podle Šeširkova situace uklidnila.
Napětí panuje i na dalších řeckých ostrovech na východě Egejského moře, kde celkově uvízlo asi 8500 uprchlíků a migrantů. Znepokojeni jsou i místní obyvatelé, kteří se bojí, že v nastávající sezoně nedorazí příliš turistů. Ti jsou přitom pro Řecko – zemi na pokraji hospodářské propasti – vydatným zdrojem příjmů.
Itálie hlásí rekordní množství zaregistrovaných migrantů
Po uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes západní Balkán do Rakouska a Německa a dojednání dohody Evropské unie s Tureckem se opět zvýšil počet lidí, kteří se do Evropy snaží dostat přes Středozemní moře ze severní Afriky.
Počet migrantů registrovaných v Itálii se dostal na rekordní hodnotu. Je jich 122 488. Počet migrantů citelně vzrostl v minulém týdnu. Celkem dorazilo na 13 700 lidí. Přitom zemi aktuálně chybí téměř šest tisíc míst v ubytovacích zařízeních, kde se o nově příchozí běžence starají, uvedla agentura APA.
Ministr vnitra Angelino Alfano vyzval vedení 106 provincií, aby každá přijala alespoň sedmdesát uprchlíků. „Tak jako prosazujeme spravedlivé přerozdělování uprchlíků na evropské úrovni, chceme téhož dosáhnout i v rámci Itálie. Není fér, když některé regiony přijímají více uprchlíků než jiné,“ uvedl Alfano.
Italské úřady opakovaně upozorňují, že celkový počet nových migrantů se oproti loňskému roku nezvýšil. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos do 29. května do Itálie po moři připlulo zhruba 46 tisíc běženců, ve stejném období loni to bylo přibližně 47 tisíc lidí.
Řada migrantů ale cestu nepřežije. Jen minulý týden utonulo podle Mezinárodní organizace pro migraci na cestě za lepším životem na evropském kontinentu nejméně tisíc lidí. Nyní vyplavilo moře na pobřeží Libye nedaleko města Zuára těla utonulých migrantů, jejichž počet postupně vzrostl na 85. S odvoláním na Červený kříž o tom informovala agentura Reuters. Pracovníci Červeného kříže stále prohledávají pobřeží, počet nalezených mrtvých tak nemusí být konečný. Zatím není jasné, kdy a jak se migranti utopili.
Rakousko již přesáhlo polovinu stanoveného limitu pro azylanty
Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka pak oznámil, že rakouské úřady už letos přijaly téměř 19 tisíc žádostí o azyl, a Rakousko tak přesáhlo polovinu stanoveného limitu pro azylanty. Dosažení horní hranice počtu podaných žádostí by Sobotka chtěl zabránit. Ještě před prázdninami, nejpozději pak na začátku září, by proto chtěl spustit „nouzová opatření“, která by značně ztížila možnost, aby migranti v Rakousku podávali žádost o udělení azylu.
Pokud by nouzový stav skutečně začal platit, bylo by například možné žadatele o azyl odmítat přímo na hranicích, a to po dobu až šesti měsíců. Ministr Sobotka by chtěl rakouskému azylovému systému odlehčit například i tím, že země obnoví vyhošťování migrantů do Řecka a Maďarska na základě dublinských smluv. Nový spolkový kancléř Christian Kern naproti tomu varoval před tím, aby se „konstruoval stav nouze tam, kde není“.
