Brusel - Členské země Evropské unie podpořily vznik společné mise, která by měla zasahovat proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Po společném jednání ministrů zahraničí a obrany členských zemí to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Čeští ministři zahraničí a obrany Lubomír Zaorálek a Martin Stropnický uvedli, že ČR by mohla přispět například vojenskými důstojníky na velitelství budoucí operace.
Unijní operace proti pašerákům má od členských zemí zelenou
Rozhodnutí členských zemí umožní plánování mise označené EUNAVFOR-Med tak, aby o samotném spuštění operace mohla rozhodnout příští schůzka ministrů zahraničí v červnu či summit Evropské unie, následující krátce po ní. Evropské lodě by tak proti plavidlům využívaným pašeráckými sítěmi mohly zasahovat už v létě. Velitelství operace má být v Římě a velet jí má italský admirál Enrico Credendino. Ustavení podobné akce žádali prezidenti a premiéři unijní osmadvacítky v závěrech svého mimořádného summitu k migraci na konci dubna.
Návrh na tvrdý postup vůči plavidlům, která pašeráci používají k převážení tisíců lidí přes Středozemní moře na území evropských zemí, je součástí evropské reakce na sílící migrační vlnu. Mogheriniová už při příchodu na jednání prohlásila, že silová operace EU proti pašerákům by mohla začít v příštích týdnech. EU se zároveň snaží získat souhlas Rady bezpečnosti OSN s operací.
Operace má mít několik fází: První částí má být co nejrychlejší začátek hlídkování a zhodnocení rozsahu pašeráckých operací a sítí v jižním Středomoří. Ve druhé a třetí fázi se operace zaměří na vyhledávání a zajišťování prostředků pašeráků „v souladu s mezinárodním právem a v partnerství s libyjskými úřady“. Společné náklady evropská diplomatická služba odhadla na 11,8 milionů eur (asi 318,5 milionů korun) na dva měsíce přípravy operace a úvodní roční mandát.
Pro spuštění operace v jejím zamýšleném plném rozsahu je třeba souhlas Rady bezpečnosti OSN a také odpovědných úřadů v Libyi, v jejíchž výsostných vodách by se měla část práce evropských lodí odehrávat.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) utonulo od ledna ve Středozemním moři už více než 1780 migrantů. Za celý loňský rok při pokusu dostat se do Evropy zahynulo 3279 běženců a podle IOM je tak možné, že by letos mohl počet mrtvých dosáhnout až 30.000.
První fáze zamýšlených akcí však souhlas OSN nepotřebuje, připomněl ministr Zaorálek, půjde totiž o hlídkování v mezinárodních vodách s případným zadržováním neoznačených lodí. Podle ministra Stropnického by možná česká účast mohla mít podobu několika důstojníků na velitelství, podobně jako se už nyní ČR podílí na evropské protipirátské operaci Atalanta u východoafrických břehů. Operaci Atalanta už velel šéf nově zřizované středomořské mise EU admirál Credendino. „My, ač země vzdálená geograficky, se nezříkáme svého dílu odpovědnosti,“ poznamenal ministr Stropnický. Nevyloučil ale ani případné zapojení českého letadla k pozorovacím letům. Už na dubnovém summitu EU premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že Praha nabízí transportní letoun CASA pro potřeby evropské agentury Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic Unie.
Stoltenberg poukázal na snahu teroristů infiltrovat se mezi uprchlíky
Rozhodnutí podniknout námořní operaci EU uvítal také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který byl na bruselské jednání pozván. „Neexistuje žádost o nějaký konkrétní příspěvek Aliance,“ poznamenal při příchodu. Upozornil, že jednou částí problému může být případná snaha teroristů infiltrovat se na evropské území právě v rámci stávající migrační vlny.
Hlídkování v mezinárodních vodách souhlas OSN nepotřebuje. Pro zásahy vůči lodím v mezinárodních vodách a operace v teritoriálních vodách určité země, za daných okolností nejspíše Libye, je ale potřeba souhlas Rady bezpečnosti či samotného dotčeného státu. „Netrváme na ničení převaděčských lodí pro nic za nic. Chceme si být jisti, že tyto nástroje smrti nemohou být použity opakovaně,“ vysvětlila Mogheriniová. Uvedla také, že EU se stále snaží o spolupráci s libyjskými úřady. To je však složité v situaci faktického bezvládí a občanské války v zemi, kde se OSN snaží o zprostředkování a udržení křehkého dialogu. Některé země EU však zřejmě i v případě libyjského souhlasu zatím před podobnými operacemi žádají souhlas OSN.
Zaorálek v Bruselu zopakoval český nesouhlas s kvótami
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Praha evropskou operaci proti pašerákům podpoří. „Další kroky budou vázány na příslušné mezinárodněprávní pokrytí, třeba formou rezoluce OSN,“ podotkl Zaorálek, který se v Bruselu sešel i s eurokomisařem pro vnitro Dimitrisem Avramopulosem, a tlumočil mu nesouhlas Česka se zavedením kvót pro přijímání uprchlíků.
„Rozhodnutí o poskytování azylu by bylo najednou odňato státu a činil by jej za něj někdo jiný. To je ve sporu s principy, které bychom měli respektovat. Neseme odpovědnost za to, že někoho přijímáme na své území. Toto rozhodnutí musíme činit s plným vědomím kdo to je. A musí to být naše rozhodnutí. Princip relokace je nepřijatelný,“ zopakoval Zaorálek české stanovisko k přijímání uprchlíků.
S kvótami návrh komise z minulého týdne počítá ve dvou oblastech:
- První je pomoc s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v případě, že některé hraniční země Unie přestanou příval zvládat. U Česka je to 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že Praha bude rozhodovat o osudu tisíců osob, přičemž nelze předem říci, kolik z nich by útočiště získalo a kolik by bylo vráceno do vlasti. Postup by byl nyní spuštěn na základě krizového mechanismu, který pro podobnou příležitost obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie. Komise chce ale do konce roku také připravit návrh na stálé rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými zeměmi.
- Další kvóta - pro ČR tentokrát ve výši 2,63 procenta - by měla podle záměru komise určit, kolik přijmou jednotlivé členské země v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnutí útočiště lidí, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20 000 osob, na ČR by připadalo podle komise 525 lidí.
Podobně odmítavý postoj jako Česko má k plánu například Slovensko či Polsko, naopak pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo. Díky již dříve vyjednaným výjimkám se krizový mechanismus nemusí týkat Británie a Irska, Dánsko se může samo rozhodnout.
Do konce roku chce mít EU účinnou reakci na hybridní hrozby
EU by měla mít do konce letošního roku připravené návrhy, jak bude možné účinně čelit takzvaným hybridním bezpečnostním hrozbám. Připravit je má šéfka evropské diplomacie Federica Mogherinová ve spolupráci s Evropskou komisí a po konzultacích s členskými státy EU, vyplývá ze závěrů jednání ministrů.
Označení hybridní hrozba se vžilo pro nekonvenční strategie, kombinující prvky vojenského a nevojenského charakteru. Evropští diplomaté v této souvislosti připomínají třeba využití neoznačených speciálních sil na východní Ukrajině a současný masivní propagandistický tlak vůči veřejnosti v evropských zemích ze strany Ruska. Závěry ministerské schůzky ale zmiňují obranu proti hybridním strategiím a operacím vedeným státními i nestátními aktéry, tedy třeba také teroristickými organizacemi, jako je Islámský stát.
Při přípravě evropské reakce je podle závěrů ministerské schůzky třeba zohlednit dosavadní práci v oblastech, jako je kybernetická obrana, systémy včasného varování, strategická komunikace, ale také související vnitřní i vnější evropské politiky. Zdůrazněna je také potřeba průhledné spolupráce a koordinace s partnerskými organizacemi, především Severoatlantickou aliancí, a třetími zeměmi. Další z bodů přitom zdůrazňuje také rostoucí potřebu posílení vazeb mezi vnější a vnitřní evropskou bezpečností. Unii by to mělo pomoci lépe se vypořádat s hrozbami od organizovaného zločinu a obchodu s drogami, přes obchod s lidmi a nelegální migraci až po problematiku evropských občanů, kteří odcházejí do ciziny bojovat v řadách teroristických organizací a po terorismus obecně.