Evropská unie připravuje plán, podle kterého by si členské státy mohly přerozdělit 200 tisíc běženců z táborů v zemích jako Turecko, Jordánsko či Libanon. Podle listu Financial Times by mohl Brusel návrh představit příští rok v březnu v rámci reforem zaměřených na omezení přílivu běženců z Turecka a okolních zemí do EU.
Plán na rozsáhlé přemístění běženců má být protislužbou za případnou dohodu s Tureckem. Brusel doufá, že tohoto dlouhodobého kandidáta na členství v Unii přesvědčí, aby hrál větší roli v úsilí zastavit příliv běženců do Evropy.
Unijní činitelé budou podle Financial Times přihlížet k doporučení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který EU vybídl k přemístění zhruba 200 tisíc uprchlíků přímo ze zemí mimo EU, jako je Turecko či Libanon. O konečném počtu se podle činitelů ještě nerozhodlo. Dohoda z letošního léta počítá s přerozdělením dvaceti tisíc běženců, napsal také list.
Unie slíbila Turecku tři miliardy, to chce ale víc
Unijní vůdci se minulý týden na summitu v Bruselu shodli na společném akčním plánu mezi Evropskou unií a Tureckem. Ten by měl Evropě pomoci zvládnout migrační krizi. Součástí plánu má být finanční pomoc Turecku ve výši tří miliard eur, snadnější přístup Turků k schengenským vízům a obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU.
Během víkendové návštěvy Ankary slíbila německá kancléřka Angela Merkelová Turecku další ústupky výměnou za to, že pohyb migrantů na svém území co nejvíce zablokuje. Šéfka německé vlády rovněž vyjádřila naději, že Turecko po předčasných listopadových volbách vyvine úsilí k usmíření se separatistickými Kurdy, s nimiž turecká armáda oživila ozbrojený konflikt.
Pouze den po návštěvě Merkelové ale turecký premiér Ahmet Davutoglu uvedl, že jeho země žádá od Unie další finance nad rámec slíbených tří miliard. Ty mají pocházet z takzvaných fondů IPA, tedy předvstupní pomoci EU, a jde o peníze, které jsou pro Turecko již vyčleněné.
„Návrh ohledně tří miliard eur z fondů IPA již není na stole, protože jsme řekli, že ho nepřijmeme,“ prohlásil Davutoglu. Pomocí fondů IPA pomáhá EU kandidátským zemím i několika dalším žadatelům o členství, aby splnily potřebná kritéria a harmonizovaly své standardy a politiky s těmi unijními.
Slovinsko přechod migrantů dlouho regulovalo, nakonec hranice otevřelo
Poté, co Maďarsko uzavřelo svou jižní i západní hranici, směřují migranti z Balkánu do Chorvatska a dál do západní Evropy hlavně přes Slovinsko. Obě země se během odpoledne rozhodly pustit na svá území další migranty mířící dál do EU. Do Slovinska přišlo během dneška z Chorvatska už kolem 5000 migrantů a dalších 1200 by mělo ještě přijet vlakem.
Slovinské úřady přitom dosud povolovaly překračovat hranice jen malým skupinkám podle toho, kolik migrantů na druhé straně státu hranice opustilo. Regulovaný mechanismus ale padl odpoledne, kdy se slovinská vláda nakonec rozhodla do země pustit všechny uprchlíky. Podobné rozhodnutí pustit běžence do země přijaly i chorvatské úřady.
Uprchlíci mají k dispozici vyhřívané stany, ve kterých čekají na odvoz autobusem do Rakouska. Jejich životní podmínky jsou tak o poznání lepší než například v Chorvatsku, kde musí tisíce lidí trávit chladné noci venku na dešti. Mezi frustrovanými uprchlíky a policisty proto začíná docházet ke konfliktům.
