Unie nepoleví, prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku o půl roku

Evropská unie prodlouží o půl roku své hospodářské sankce uvalené na Rusko. Rozhodli o tom šéfové států a vlád Unie na summitu v Bruselu, sdělili diplomaté. EU zavedla restrikce vůči Moskvě předloni kvůli ruským aktivitám na Ukrajině.

Sankce pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl. V první řadě ale omezují ruský přístup na finanční trhy. Unie opatření spojuje s ruským přístupem k řešení situace na východě Ukrajiny a podílem na plném prosazení mírových dohod z Minsku.

Nahrávám video
Události, komentáře k závěrům unijního summitu
Zdroj: ČT24

Rusko loni v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží. Ruské ministerstvo zahraničí už dříve označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi „principiální“ ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké.

Nahrávám video
Události: Zástupci EU na summitu řešili sankce, Aleppo i migraci
Zdroj: ČT24

„V chování EU, která se snaží ‚potrestat' Rusko za to, co na něm nezávisí, ale na čem se sama podílí, zjevně chybí logika,“ uvedla ruská diplomacie. Situace na Ukrajině by byla podle Moskvy jiná, kdyby EU přiměla Kyjev plnit mírové dohody.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko rozhodnutí prodloužit sankce přivítal. „Jsem upřímně vděčný za neochvějnou jednotu a solidaritu evropských vůdců při obnově ukrajinské suverenity a územní celistvosti, včetně Krymu,“ řekl. 

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je třeba, aby Brusel a Washington v otázce sankcí spolupracovaly. „Požádal jsem zástupce Evropské komise, aby docházelo ke komunikaci a koordinaci s novou americkou administrativou, protože si myslím, že pokud postup vůči Rusku má být účinný, tak by měl být založen na obdobném postupu Evropy a Spojených států,“ řekl.

Boje v Donbasu mají skoro 10 tisíc obětí

Kyjev a Západ obviňují Moskvu z vojenské podpory separatistů. EU uvalila na Rusko i různé další sankce. Osoby narušující ukrajinskou územní celistvost mají zmrazený svůj evropský majetek a zakázané cesty do Unie. Omezeno je i obchodování s anektovaným Krymem.

Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádal už více než 9600 mrtvých. Ačkoliv mezi oběma stranami bylo několikrát dohodnuto příměří, přestřelky přetrvávají. Armáda a povstalci se obviňují z používání těžkých zbraní, které měly být už dávno staženy z fronty.

Před vážnou bezpečnostní situací v Donbasu varovalo nedávno i NATO. Vybavení, které by podle mírových dohod z Minsku vůbec na místě být nemělo, způsobí každý den stovky výbuchů, sdělil šéf Aliance Jens Stoltenberg.

„Ozbrojenci těšící se ruské podpoře nadále omezují volný pohyb pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v některých případech se sami pozorovatelé stali cílem útoku,“ řekl Stoltenberg. OBSE podle něj nyní dokáže sledovat jen 13 procent těžkých zbraní, které u ní byly registrovány.

  • Summit Evropské unie souhlasil se zárukami, které by měly Nizozemsku umožnit ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou.
  • Nizozemský premiér Mark Rutte žádal záruky, že ratifikace asociační dohody s Ukrajinou není formální krok na cestě ke členství země v EU - tedy, že ratifikace neznamená pro Kyjev postavení kandidátské země - a že Unii nezavazuje k vojenské pomoci Kyjevu.
  • Taková ujištění mají jeho zemi jako poslednímu členskému státu Unie umožnit ratifikaci významné dohody i přesto, že proti takovému kroku se letos v dubnu vyslovili nizozemští voliči v právně nezávazném referendu. Podle premiéra Marka Rutteho to ale „nebude snadné“ a nic není jisté

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...