Kyjev - Tři bývalí ukrajinští prezidenti se postavili za požadavky proevropské opozice. Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko ve společném provolání navrhli, aby se politická krize v zemi vyřešila prostřednictvím „celonárodního“ jednání u kulatého stolu. Vláda by se zároveň měla vrátit k rozhovorům s Evropskou unií o podpisu asociační smlouvy. Situace v zemi zůstává napjatá - opoziční demonstrace kvůli nepodepsané asociační dohodě pokračují a hrozí celostátní stávka. Na večerní demonstraci dorazilo do centra Kyjeva 15 000 lidí. Byl mezi nimi i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Westerwelle se na náměstí Nezávislosti objevil v doprovodu šéfa opoziční strany UDAR Vitalije Klička a jeho bratra Vladimira. Demonstranti je uvítali bouřlivými ovacemi. „Zde bije evropské srdce, zde je cítit zaujetí pro Evropu,“ řekl davům Westerwelle.
Před cestou do ulic Kyjeva se Westerwelle setkal s vedoucími představiteli hlavních ukrajinských opozičních stran. Po schůzce řekl, že Evropská unie před Ukrajinou nezavírá dveře. „Evropské návrhy jsou dál na stole,“ konstatoval německý ministr. „Přijeli jsme jako Evropané k Evropanům, Ukrajina musí v Evropě zůstat,“ dodal.
Demonstranti blokují Janukovyčovo sídlo, žádají odvolání vlády
„Stanů je na náměstí stále víc. Dokonce přibyly stany z východního Doněcku, což je oblast Ukrajiny, která není příliš nakloněná revolučním krokům a tomu eurooptimismu, který je v Kyjevě a především na západě země. Policistů je v okolí nebývale málo, všichni se stáhli a čekají na pokyny vlády,“ popsal ráno situaci zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Včera vláda odmítla návrh hlasování o vyjádření nedůvěry, její odpůrci se nyní snaží přimět prezidenta Janukovyče, aby využil své ústavní pravomoci a vládu odvolal sám.
Ukrajinský premiér Mykola Azarov
„Parlament vyslovil vládě důvěru, a to je skutečnost, kterou by opozice a naši partneři v cizině měli akceptovat. Vyzývám k ukončení eskalace politického napětí.“
Demonstranti proto obsadili Janukovyčovo sídlo v centru města. Nejvyšší představitel státu však v zemi není, odcestoval na státní návštěvu Číny. Do Kyjeva se má vrátit o víkendu. Sám se zatím nevyjádřil – rozruch ale vyvolala informace, že na zpáteční cestě z Číny se zastaví v Moskvě a podepíše tam „cestovní mapu“ rozvoje vzájemných vztahů.
Josef Pazderka, zpravodaj ČT
„Opozice je v jasné defenzivě. Lidí v ulicích ubývá, jsou unavení a taky trochu rozčarovaní z toho, že opozice sice stále zve do ulic, ale lidé nevidí nějaký zřetelný výsledek.“
Demonstranti dnes zablokovali i sídlo vlády. V jednání jí to ale nezabránilo. „Exekutivní moc pracuje nepřetržitě, kontroluje situaci ve státě,“ prohlásil podle agentury Interfax na zasedání vlády premiér Azarov. Demonstrantům požadujícím těsnější vztahy s Evropskou unií pak vzkázal, že „důvod k pouličním protestům se vyčerpal“. Zároveň je varoval, že „vaši vůdci vás vedou ke zločinu“.
Opozice nyní vyzývá k celoukrajinské stávce. „Tyto úřady nás musí slyšet. Jsem si jist, že na ně musíme tlačit. Budeme blokovat státní organizace tak, aby nemohly plnit své funkce a pracovat pro vládu,“ oznámil na demonstraci lídr opoziční strany UDAR Vitalij Kličko. Podle televizních kanálů se do Kyjeva nyní přemisťují z krymského Simferopolu vojáci speciální jednotky ministerstva vnitra. A Janukovyčova Strana regionů mobilizuje své příznivce, přičemž tento postup odůvodňuje ochranou ústavního pořádku.
Vitalij Kličko, vůdce opozičního hnutí UDAR
„Pokud nyní přestaneme, tak tím promineme všechny brutální zásahy proti studentům. Pak už před policií nebude nikdo v bezpečí. Musíme si stát za svou důstojností, za naším právem žít v moderní zemi. Společně to můžeme dokázat.“
Soudy se začaly zabývat sobotním policejním zásahem
Ukrajinské soudy se mezitím zabývají žalobami na sobotní policejní zásah, který si vyžádal desítky zraněných. Advokáti opozičních stran podali žalobu na příslušníky zásahového komanda Berkut, které o víkendu rozehnalo opoziční demonstraci s pomocí obušků, ohlušujících granátů a slzného plynu. Žalobám čelí i demonstranti včetně těch, kteří byli při policejním zásahu zraněni. Většina z nich je obviněna z výtržnictví a útoku na úřední osobu.
Ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko, pod nímž se po brutálním zásahu policie z minulého víkendu rozkývala židle, dnes zakázal policii, aby napříště proti demonstrantům použila násilí. Zákaz se prý vztahuje nejen na Kyjev, ale i na ostatní ukrajinská města.
Napětí na Ukrajině vnímá i český prezident. „Pan prezident situaci na Ukrajině pozorně sleduje a doufá, že nakonec Ukrajina podepíše asociační dohodu s Evropskou unií. Jednou příležitostí může být květnové setkání Východního partnerství v Praze,“ konstatoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident navštívil Ukrajinu letos v říjnu. Během zahraniční cesty několikrát zopakoval, že podporuje proevropské snažení Kyjeva a doufá v brzké uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a Bruselem.
Rusko odsoudilo prohlášení NATO
O Ukrajině se mezitím intenzivně jednalo v Bruselu. Podle ministrů zahraničí NATO je demokratická a stabilní Ukrajina základem pro bezpečnost v Evropě. Severoatlantická aliance ve svém prohlášení odsoudila použití nepřiměřené síly vůči demonstrantům. Na to zareagoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj by se Západ neměl vměšovat do ukrajinských záležitostí.
„Nechápu, proč NATO přijímá podobná prohlášení na podporu agresivního počínání opozice,“ řekl Lavrov po jednání s ministry zahraničí zemí NATO. „Věřím, že ukrajinští politici naleznou způsob, jak situaci vrátit do ústavního rámce. Vyzýváme, aby se nikdo nevměšoval do této situace,“ dodal.
Ukrajinská delegace se má dnes vydat do belgické metropole, aby pokračovala v jednáních o dohodě s EU za výhodnějších podmínek pro Kyjev, zatímco druhý tým vyjednavačů zamířil do Moskvy k rozhovorům o strategickém partnerství. Vicepremiér Jurij Bojko má v Moskvě jednat mimo jiné o dodávkách ruského plynu.
