Udělejte si úkoly dopředu, Wikipedia se na den vypne

Washington - Internetová encyklopedie Wikipedia ve středu vypne na 24 hodin svou anglickou verzi na protest proti navrhovaným americkým zákonům o internetovém pirátství. Podle zakladatele Wikipedie Jimmyho Walese a řady internetových firem ale návrhy ohrožují svobodu na internetu. Wales odhadl, že protest postihne na 100 milionů uživatelů Wikipedie. Varoval studenty, aby si udělali úkoly dopředu. Wikipedia je jednou z nejpopulárnějších stránek na internetu a její anglickou verzi navštěvují každý den miliony lidí. Česká verze se k protestu připojí jen symbolicky.

Od dnešní půlnoci na východním pobřeží USA (středečních 06:00 našeho času) bude vítat anglicky psaná Wikipedie po 24 hodin návštěvníky výzvou, aby se kvůli kritizovaným zákonům obrátili na své kongresmany a senátory. Bude to poprvé, co se anglická verze Wikipedie vypne. Její italská varianta byla krátce odpojena na protest proti zákonu usilujícímu o cenzuru internetu, který navrhovala vláda bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a který nakonec nebyl schválen.

Kongres projednává dva zákony, které mají omezit počítačové pirátství. Podle nich by americké úřady mohly od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat zablokování všech stránek, v nichž se objeví odkazy na nelegální kopie filmů či hudby. Internetové vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu. Proti zákonům už vystoupily internetové obří firmy jako Google, Facebook, Yahoo, Twitter či eBay. Podle nich je zákon příliš široký a mohl by ohrozit investice v internetovém podnikání. K protestním hlasům se nyní připojil i Wales. Ocenil, že Bílý dům se k zákonům staví kriticky. Prezident Barack Obama už dříve vyzval zákonodárce, aby zákony přepracovali, vetem ale zatím nepohrozil.

Kromě Wikipedie zablokují ve středu své služby také portál pro sdílení zpráv Reddit.com a skupinový blog BoingBoing.net. Zástupci Twitteru ale uvedli, že se i přes výhrady k návrhu zákonů nepřipojí k Wikipedii při odpojení serverů.

Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie:

„Pokud bude tento zákon schválen, poškodí svobodu a otevřenost internetu a zavede nové nástroje cenzury mezinárodních webových stránek ve Spojených státech.“

Část zákona umožňující zablokování zahraničních webů přináší skutečné riziko pro bezpečnost internetu, uvedli v prohlášení Obamovi internetoví poradci. „Všechny snahy o potírání internetového pirátství musí dávat pozor na riziko cenzury zákonných aktivit a nesmí bránit inovacím,“ uvedl mluvčí Bílého domu. Zákon naopak podporuje filmový a hudební průmysl, jehož produkty se často šíří ilegálně. Podle představitelů těchto odvětví jsou navrhované zákony nezbytné k ochraně intelektuálního vlastnictví a pracovních míst. Postavila se za ně řada majitelů mediálních společností, včetně Ruperta Murdocha.

Podobný zákon, jako ten americký, prošel nedávno ve Španělsku. A zákon přezdívaný digitální gilotina už funguje i ve Francii.

Wikipedia

Interaktivní internetová encyklopedie Wikipedia čítá dnes na 20 milionů hesel v asi 270 jazycích, z toho zhruba 3,8 milionu hesel je v angličtině; v češtině jich je přes 200 tisícNevytváří ji placený redakční tým, články a jejich úpravy jsou dílem uživatelské komunity a každý, kdo si nějaké heslo přečte, je může upravit či vytvořit nový záznam. Wikipedisté tak vesměs nejsou profesionálními redaktory, ale zachovávají několik základních pravidel. Podobně jako u tradičních vědeckých prací dbají na uvádění pramenů i dodržování autorského práva. 

Wikipedia dostala název od havajského výrazu „wiki“ (rychlý) a zrodila se poměrně nenápadně 15. ledna 2001; za jejího otce jsou považováni Jimmy Wales a Larry Sanger. Provozuje ji nezisková organizace Wikimedia Foundation, Inc., založená v roce 2003 podle zákonů amerického státu Florida. Vedle encyklopedie provozuje další projekty, například Wikislovník, Wikicitáty či Wikiknihy. Nadace je financovaná ze sponzorských darů z celého světa, které se jen od roku 2008 zvýšily ze 4,5 milionu dolarů na loňských rekordních 20 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...