Číňanů ubývá. Počet novorozeňat klesl o polovinu za necelou dekádu

9 minut
Horizont ČT24: Stárnutí čínské populace
Zdroj: ČT24

Obyvatel Číny loni druhý rok v řadě ubylo, uvádí podle světových agentur čínské statistiky. Počet úmrtí byl vyšší než počet narození o 2,08 milionu. Příčinou je vedle rekordně nízkého počtu nově narozených dětí také vlna úmrtí spojená s uvolněním přísných omezení proti šíření pandemie covidu-19. Celkový počet obyvatel země, kterou loni podle odhadů OSN v pozici nejlidnatějšího státu světa vystřídala Indie, poklesl na 1,4 miliardy.

V Číně se loni narodilo 9,02 milionu dětí, což je o 5,7 procenta méně než o rok dříve. Vůbec nejnižší číslo v historii statistik odpovídá polovině počtu novorozenců z roku 2016. Naproti tomu počet úmrtí vzrostl o 6,6 procenta na 11,1 milionu. Tolik Číňanů nezemřelo od roku 1974 a neblaze proslulé kulturní revoluce za vlády Mao Ce-tunga.

Vývoj populační pyramidy v Číně od roku 1950 a projekce do roku 2050. Délka řádků odpovídá počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách, modře jsou muži, červeně ženy.

Předloni obyvatel Číny ubylo o 850 tisíc a počet Číňanů tehdy klesl poprvé od velkého hladomoru z roku 1961, kdy byl u moci rovněž diktátor Mao.

Čínská vláda se dlouhá léta snažila bránit populačnímu růstu, který byl podle ní překážkou vzestupu ekonomiky i prosperity. Politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, Čína v roce 2016 nahradila limitem dvou dětí na jeden pár. V roce 2021 Čína oznámila, že umožní rodinám mít až tři děti. Reformy ale navzdory krátkodobému nárůstu porodnosti klesající trend nezvrátily. Číňané si především stěžují, že výchova a vzdělávání dětí jsou drahé.

Míra úmrtnosti je nejvyšší za padesát let, podotýká sinolog

Sinolog Ondřej Klimeš si rovněž myslí, že pokles čínské populace je výkyvem, který je mimo jiné důsledkem koronavirové pandemie. „Ty důsledky se projevily, ale v Číně porodnost klesá dlouhodobě. Počet tamních obyvatel v loňském roce poprvé poklesl, ta čísla jsou alarmující. Míra úmrtnosti je v Číně nejvyšší od roku 1974,“ popsal vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Doplnil, že tento vývoj by měl značně znepokojovat čínskou vládnoucí stranu. „Statistika a demografická predikce jsou neúprosné. Řešení, které strana nabízí, je například postupné zrušení politiky plánovaného rodičovství. Je to podpora porodnosti, a to například formou jednorázových příspěvků, třeba za každé druhé či třetí dítě,“ vysvětlil Klimeš.

Za alarmující označil situaci, kdy panuje přebytek potenciálních ženichů nad nevěstami, a to o několik desítek milionů lidí. „Velké množství frustrovaných, svobodných a mladých mužů není dobré ani ve svobodné společnosti, natož v autoritářském či totalitním režimu. Přispívají k tomu i další jevy, třeba nezaměstnanost mladých a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů,“ dodal Klimeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...