U Velikonočního ostrova vznikne mořská rezervace o velikosti dvojnásobku Německa

Kolem chilského Velikonočního ostrova v Tichém oceánu vznikne největší mořská přírodní rezervace v Latinské Americe. Rozhodli o tom obyvatelé ostrova v nedělním referendu.

Velikonoční ostrov se nachází asi 3700 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky. Účast v referendu byla nejvyšší v historii ostrova, 73 procent lidí se v něm vyslovilo pro to, aby byla exkluzivní ekonomická zóna ostrova uchráněna od komerčního rybolovu nebo těžby.

„Vytvoří se tak největší chráněná oblast v Latinské Americe, co se týče mořských pobřežních vod,“ uvedl chilský ministr životního prostředí Marcelo Mena. Chráněná oblast bude na rozloze 720 tisíc kilometrů čtverečních, což je asi dvakrát tak velké území jako Německo.

Rezervaci bude spravovat vláda a zástupci domorodého obyvatelstva Velikonočního ostrova. Ostrov spravovaný Chile, jemuž se v domorodém jazyce říká Rapa Nui (Velká země), obývá asi 5000 lidí, z toho zhruba 40 procent tvoří Polynésané.

Tuňáci
Zdroj: isifa/Reporters/Nick Hannes

Rozhodnutí přivítali ochránci životního prostředí. „Hlavním problémem Rapa Nui je ilegální rybolov,“ vysvětlil ekolog Maximiliano Bello. V oblasti se loví zejména tuňáci, žraloci a mečouni. Podle Bella je tam loví ilegálně i řada cizinců, mimo jiné z Japonska, Číny, ale i ze zemí EU, například Španělska.

„Toto je historický moment pro zachování světového oceánu a ochranu prostředí a kultury Rapa Nui. Jsme nadšeni, že poté, co jsme pracovali více než pět let s komunitou, vyjádřili (obyvatelé) Rapa Nui podporu chráněné mořské oblasti. Doufáme, že prezident návrh schválí,“ prohlásil ředitel Pew Bertarelli Ocean Legacy Project Matt Rand.

„Rapa Nui si zvolil ochranu životního prostředí, kultury a svých tradic před vykořisťováním. To by mělo být oceněno. Doufejme, že to nastaví kurz pro zbytek našeho světa,“ dodal Rand.

Velikonoční ostrov
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Část Velikonočního ostrova je už nyní národním parkem, který byl v roce 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Proslavily ho zejména tajemné obří sochy, zvané moai.

Tyto lidské postavy s velkou hlavou a bez nohou vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba 900, největší z nich měřila asi 10 metrů a vážila kolem 82 tun.

Velikonoční ostrov
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Dlouho bylo záhadou, jak tak obří sochy obyvatelé ostrova přemisťovali. Jednu z možností ověřil v roce 1986 přímo na ostrově po boku norského cestovatele Thora Heyerdahla český technik Pavel Pavel. „Rozhýbal jsem je ze strany na stranu, podobně jako chodil golem v Císařově pekaři,“ vysvětlil Pavel svou metodu.

Vůbec největší mořská rezervace na planetě má vzniknout u Antarktidy. Nová zóna v oblasti Rossova moře a ve východní části Antarktidy bude zabírat rozlohu více než 1,55 milionu čtverečních kilometrů.

Podobně obří je i rezervace Papahanaumokuakea, kterou rozšířil prezident Barack Obama od Havaje až po atol Midway. Nyní je ale v ohrožení. Nový šéf Bílého domu Donald Trump totiž podepsal dekret, jímž instruoval ministerstvo vnitra, aby přezkoumalo status národní památky na různých místech USA včetně Midwaye.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...