Bojovníci za práva zvířat v Rusku prosazují novelu zákona o jejich ochraně. Podle současné ruské legislativy je totiž zvíře věcí a zmrzačení nebo surové zabití například psa tak většinou zůstane nepotrestáno. Případů týrání zvířat je přitom v zemi dlouhodobě velké množství.
„Je potřeba změnit myšlení lidí. Vše živé na Zemi musí člověk chránit. Včetně psů a koček,“ komentovala aktuální situaci v Rusku majitelka útulku pro opuštěná zvířeta Ljudmila Byčková. Útulek vede už dvacet let a stará se přibližně o 550 zvířat, která přijala od odchytové služby. Ta obvykle zvířata z ulice nechává utratit.
Osvojit si zvíře z útulku není v Rusku běžné, zůstávají v nich proto dlouhou dobu a útulky pak nemohou přijímat další, která potřebují pomoc.
Podle vědeckého výzkumu nejčastěji zvířata týrají děti kolem patnácti let a muži po padesátce. Potřebují si tak prý dokázat svoji sílu a moc, proto často útočí na místě, kde je uvidí další lidé. Zároveň navíc vše natáčejí na mobilní telefony a zveřejňují na internetu.
Na prvním výzkumu, který se zabýval týráním zvířat v Sovětském svazu, se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let podílel profesor Dmitrij Kavtaradze, který je vědeckým pracovníkem Lomonosovy Univerzity. Za uplynulých padesát let se podle něj příliš nezměnilo. Útočníky jsou nevyrovnaní lidé, kteří navíc vědí, že jim nic nehrozí.
„Domácí zvířata jsou považována za členy rodiny. Lidé toho mohou využít a ublížit vašemu zvířeti, a tedy nepřímo vám,“ vysvětlil Kavtaradze.
Zvířata traumatizují i kontaktní zooparky v nákupních centrech
Ruský parlament má brzy rozhodnout, zda země za týrání zvířat zavede tresty. Prezidentka Centra pro ochranu zvířat Irina Novožilovová tvrdí, že i přesto se situace v zemi zhoršuje. Kritizuje i populární trend, kterým jsou kontaktní zooparky v nákupních centrech. V nich si mohou rodiny se zvířaty hrát.
„Zvířata jsou traumatizovaná. Děti je zraňují. Hrozí epidemie, protože děti na rukách přenášejí mezi sebou i zvířaty patogenní mikroorganizmy,“ uvedla.
