Kyjev – Asi dvacítku mrtvých si vyžádaly dnešní boje mezi ukrajinskými vojáky a separatisty v Mariupolu na východě Ukrajiny. Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra jsou oběti na straně proruských vzbouřenců a zahynul i jeden policista, některé zdroje dokonce hovoří až o čtyřech desítkách mrtvých. Po střetu v policejní budově zůstalo na obou stranách také několik zraněných. Město je v obklíčení vojenskými jednotkami, které mají pod kontrolou veškeré přístupové komunikace. Uvnitř města ale pokračují boje. V noci zachvátil požár budovu mariupolské radnice.
Zhruba šest desítek proruských separatistů se podle ministra vnitra Arsena Avakova pokoušelo zmocnit policejní budovy v půlmilionovém městě, které je klíčovým průmyslovým přístavem na břehu Azovského moře. Mezi bezpečnostními silami a „teroristy“, jak je nazval Avakov, vypukla uvnitř budovy přestřelka, po níž větší část rebelů uprchla do města. Čtveřici z nich policie zadržela. Při přestřelce zahynul jeden policista a pět zástupců vládních sil bylo zraněno. Policejní budova byla částečně zničena a ještě dlouho po incidentu v ní hasiči bojovali s rozsáhlým požárem.
Separatistické síly uvedly, že násilí v přístavním městě vzplálo po oslavách konce druhé světové války, když se dav vydal k policejní stanici obsazené separatisty a obléhané bezpečnostními složkami. Střílet prý začali ukrajinští vojáci; novináři na místě viděli po bitvě vojáky pálit ostrými do civilistů.
Ukrajinská vláda je podle Avakova připravena vyjednávat s lidmi z východu země, kteří jsou ochotni zasednout k rozhovorům; ti, kteří se chopí zbraní, budou podle něj zničeni. Avakov prohlásil, že nedopustí, aby se Ukrajina „změnila na hořící nárazníkovou zónu, kde se smrt stane normou“.
Podle Lavrova by Kyjev měl okamžitě zahájit dialog s jihovýchodem země
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil, že ukrajinská vláda by měla okamžitě zahájit dialog s jihovýchodními oblastmi země, kde se angažují separatisté. Dialog by měla zprostředkovat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Lavrov rovněž požaduje, aby USA využily svého vlivu a pomohly k ukončení „protiteroristických“ operací ukrajinských sil, propuštění politických vězňů a k amnestii pro protestující.
Ukrajinské televize nevysílaly. Šlo o sabotáž, nebo zkrat?
Požár zachvátil v noci na dnešek v Kyjevě kabely poblíž sídla ukrajinských televizí, které kvůli výpadku dodávek elektřiny musely přerušit vysílání. Místopředsedkyně Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Viktoria Sjumarová vyjádřila podezření, že šlo o „ruskou sabotáž“.
Požár vypukl kolem 4:30 místního času před hlavní kyjevskou televizní věží a ústředím státní televizní a rozhlasové společnosti. Výpadek postihl asi desítku ukrajinských televizních stanic a také některá rádia, vysílání se ale podařilo rychle obnovit pomocí záložního systému.
„Sabotérům se nepovedlo proniknout do televizní věže“, protože úřady vzhledem k obavám z možných provokací posílily její ochranu, napsala Sjumarová na své stránce na Facebooku. „Podle prvních informací zapálili kabely vedoucí pod zemí, když na ně hodili zápalnou láhev. Jedná se o klasický sabotážní čin,“ dodala. „Speciální ruské oddíly se řídí Leninovou doktrínou“, podle níž je prvořadá kontrola komunikací, konstatovala dále Sjumarová. „Požár byl lokalizován několik hodin po vypuknutí a televizní vysílání bylo obnoveno. Všechny televize znovu běží,“ dodala.
Starosta Kyjeva Bondarenko předtím přitom sabotáž vyloučil a řekl, že plameny vyvolal zkrat. „Nejde o sabotážní čin,“ podotkl s tím, že bylo zahájeno vyšetřování případu.
V březnu vyvolalo protesty Ruska rozhodnutí kyjevského soudu, který pozastavil vysílání několika ruských státních a polostátních televizí na Ukrajině. Tyto stanice bývají vnímány jako nástroj kremelské propagandy. Moskva soudní opatření označila za porušení lidských práv a svobod.
Konflikt na Ukrajině si od svého počátku vyžádal více než 200 obětí:
- 22. ledna – Střety demonstrantů s policisty si v Kyjevě vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
- 18. února – Do té doby nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě – zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, přes 1 000 lidí utrpělo zranění.
- 20. února – Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých.
- 21. února – Byla podepsána dohoda o ukončení politické krize. Únorové srážky v centru Kyjeva si celkem vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných.
- 20. dubna – Při střetu mezi dvěma skupinami na kontrolním stanovišti proruských separatistů u východoukrajinského Slavjansku zemřeli tři lidé.
- 2. května – Při požáru budovy odborů v Oděse na jihu Ukrajiny zahynulo 46 lidí. Tragický incident vypukl v důsledku potyček mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty. Při útoku ukrajinských jednotek na separatisty ve Slavjansku přiznalo ministerstvo obrany ztrátu tří vrtulníků a nejméně dvou vojáků. Podle samozvaného slavjanského starosty přišli o život tři ozbrojenci a dva civilisté.
- 3. května – Dramatická konfrontace ovládla obec Andrijivku, která leží asi deset kilometrů jihozápadně od Slavjanska. Podle separatistů byla ves vystavena útoku ukrajinských radikálů z Pravého sektoru, kteří zastřelili deset lidí.
- 5. května – V bojích ve Slavjansku zahynulo podle ukrajinské vlády přes 30 separatistů a čtyři vojáci.
- 6. května – Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že v okolí Slavjanska zahynulo osm lidí. Nepokoje propukly také v jihoukrajinském Mariupolu. Podle ruské agentury ITAR-TASS zahynul v přestřelce jeden člověk.
- 9. května – Ukrajinští vojáci se střetli s proruskými separatisty v Mariupolu. Boje si vyžádaly na dvě desítky mrtvých na straně rebelů.
