Papež František převzal ve Vatikánu Cenu Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, které v minulosti získal například i bývalý český a československý prezident Václav Havel. František byl oceněn za naději a povzbuzení, které přináší Evropanům. V projevu vyzval Evropany, aby se vrátili k ideálům zakladatelů jednotné Evropy a budovali mosty, ne zdi.
Slavnostního aktu v Apoštolském paláci přihlíželi přední evropští politici, mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, španělský král Felipe VI., předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či předseda Evropské rady Donald Tusk.
František v děkovném projevu prohlásil, že doufá, že Evropa nalezne novou energii, aby čelila svým problémům. Vyzval také, aby Evropané měli na paměti myšlenky a ideály otců zakladatelů jednotné Evropy. „Měli odvahu nejen o ideálech Evropy snít, ale odvážili se změnit i uspořádání, které plodilo násilí a ničení,“ řekl František.
Dodal, že plány a vize otců zakladatelů stavět mosty a bořit zdi jsou dnes více než kdy jindy naléhavé. Připomněl také, že zakladatelé Evropy by se nespokojili s kosmetickými úpravami či nejasnými kompromisy, ale naopak by se odvážili k položení nových a hlubokých základů.
Nadace, která cenu uděluje, o laureátovi rozhodla už loni v prosinci. Ve zdůvodnění tehdy uvedla, že papeže oceňuje i za to, že Evropanům přináší poselství naděje a povzbuzení a je pro ně „hlasem svědomí“, který jim připomíná povinnost usilovat o mír, svobodu, právo, demokracii a solidaritu.
Ceremonie začala již dopoledne slavnostní mší, kterou ve vatikánské bazilice svatého Petra sloužil německý kardinál Walter Kasper. Následně papež přijal Merkelovou, Junckera, Tuska a také předsedu Evropského parlamentu a loňského laureáta ceny Martina Schulze.
František se stal majákem hodnot
Cášský primátor Marcel Philipp ocenil Františka za jeho významnou roli při zvládání krize, které Evropa čelí. Dodal, že papež hledí na Evropu náhledem jižní polokoule, takže zcela jasně vidí její problémy a potíže. Philipp dodal, že Evropa trpí erozí kulturních a morálních základů.
Schulz prohlásil, že papež si cenu zaslouží, neboť nám všem připomíná skutečné evropské hodnoty. Šéf Evropského parlamentu také řekl, že nastal čas za Evropskou unii bojovat a že František se díky svému poselství stal majákem hodnot.
Cenu Karla Velikého získal v roce 2004 i papež Jan Pavel II. za „zosobnění kánonu hodnot, který po staletí formoval Evropu“, a jeho činnost, jež přispěla k rychlému a nekrvavému svržení komunismu.
Vztah argentinského papeže k Evropě je poněkud jiný, než byl ten polského pontifika. „František už po své volbě řekl, že přichází z konce světa. Je sice dítětem italských emigrantů, ale sám už plně patřil Latinské Americe. Evropa mu je v tomto smyslu cizí, dívá se na ni jako vnější pozorovatel a často jí nastavuje zrcadlo, které není vždycky lichotivé,“ připomíná redaktorka Rádia Vatikán Johana Bronková.
František cenu mimořádně převzal ve svém domovském městě, ačkoli tradičně si ji laureáti přebírají během ceremoniálu v Cáchách na západě Německa.
- Mezinárodní cena Karla Velikého (Der Internationale Karlspreis zu Aachen) se uděluje v Cáchách od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Je jednou z nejprestižnějších evropských cen.
- Cena odkazuje na Karla I. Velikého, vládce Franské říše a zakladatele pozdější Svaté říše římské, jenž v Cáchách sídlil a je ve městě pohřben. Do historie se zapsal jako první evropský sjednotitel, za což si vysloužil přízvisko otec Evropy. V jeho říši se mu podařilo upevnit centrální moc, šířit křesťanskou víru, vzdělanost, jednotné písmo i latinu jako dorozumívací jazyk.
- Základy ceny položil v prosinci 1949 zakladatel čtenářského spolku „Corona Legentium Aquensis“ Kurt Pfeiffer, který navrhl udělovat novou cenu mimo jiné za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě.
- Mezi držitele ceny patří i bývalý český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991. V minulosti ocenění dostali například v roce 1988 tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem, v roce 2000 americký exprezident Bill Clinton, v roce 2008 kancléřka Angela Merkelová a loni předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Prvním nositelem ceny se v roce 1950 stal zakladatel panevropské myšlenky Richard Coudenhove-Kalergi.
- V květnu 2016 cenu Karla Velikého přijal ve Vatikánu papež František, který byl oceněn za naději a povzbuzení, které podle poroty přináší Evropanům. V roce 2004 obdržel „mimořádnou“ Karlovu cenu papež Jan Pavel II.
