Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní
Za přítomnosti kapitánů domácího byznysu, polského astronauta nebo šéfů klíčových státních úřadů oznámil premiér Tusk zásadní investice do polské ekonomiky. „Investice v roce 2025 dosáhnou asi 650 miliard zlotých (3,9 bilionu korun). Je to rekordní suma. Nic takového tu ještě nebylo,“ tvrdí Tusk.
Podle premiéra jde o sumu investic státu, soukromého sektoru a peněz z evropských fondů. Jít mají v následujících letech hlavně na budování jaderné energetiky a námořní i železniční infrastruktury.
Polský premiér společně s ministrem financí slíbil investici v přepočtu jeden bilion korun do modernizace železnic nebo ztrojnásobení kapacity polských přístavů. Potlesk Tusk sklidil poté, co se nečekaně obrátil na zakladatele firmy inPost a jednoho z nejbohatších Poláků Rafala Brzosku, od nějž získal příslib pomoci se zásadním zeštíhlením státního aparátu.
Kritici: Předvolební rétorika
Konkrétnější ale premiér nebyl. Od části expertů si i proto vysloužil kritiku. „To může znamenat buď to, že ty věci jsou zatím nepřipravené k prezentaci, nebo to, že se teprve připravují. To by bylo smutné, protože tato vláda je u moci už déle než rok,“ podotkl ekonom Witold Orlowski.
Podle kritiků premiérova nového ekonomického plánu jde z jeho strany o pouhou předvolební rétoriku před květnovými prezidentskými volbami.
Opozice mu vzkázala, aby nestavěl vzdušné zámky a zajímal se o situaci běžných občanů. „Blíží se prezidentské volby a oni proto lhali, lžou, lhát budou. Až do 18. května,“ tvrdí s odkazem na termín voleb Karol Nawrocki, kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na prezidenta.
V uplynulém roce se Poláci potýkali s pětiprocentní inflací a zvyšováním cen energií. Rychle stoupá také veřejný dluh, který už v příštím roce přesáhne hranici šedesáti procent HDP.