Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
Za přítomnosti kapitánů domácího byznysu, polského astronauta nebo šéfů klíčových státních úřadů oznámil premiér Tusk zásadní investice do polské ekonomiky. „Investice v roce 2025 dosáhnou asi 650 miliard zlotých (3,9 bilionu korun). Je to rekordní suma. Nic takového tu ještě nebylo,“ tvrdí Tusk.
Podle premiéra jde o sumu investic státu, soukromého sektoru a peněz z evropských fondů. Jít mají v následujících letech hlavně na budování jaderné energetiky a námořní i železniční infrastruktury.
Polský premiér společně s ministrem financí slíbil investici v přepočtu jeden bilion korun do modernizace železnic nebo ztrojnásobení kapacity polských přístavů. Potlesk Tusk sklidil poté, co se nečekaně obrátil na zakladatele firmy inPost a jednoho z nejbohatších Poláků Rafala Brzosku, od nějž získal příslib pomoci se zásadním zeštíhlením státního aparátu.
Kritici: Předvolební rétorika
Konkrétnější ale premiér nebyl. Od části expertů si i proto vysloužil kritiku. „To může znamenat buď to, že ty věci jsou zatím nepřipravené k prezentaci, nebo to, že se teprve připravují. To by bylo smutné, protože tato vláda je u moci už déle než rok,“ podotkl ekonom Witold Orlowski.
Podle kritiků premiérova nového ekonomického plánu jde z jeho strany o pouhou předvolební rétoriku před květnovými prezidentskými volbami.
Opozice mu vzkázala, aby nestavěl vzdušné zámky a zajímal se o situaci běžných občanů. „Blíží se prezidentské volby a oni proto lhali, lžou, lhát budou. Až do 18. května,“ tvrdí s odkazem na termín voleb Karol Nawrocki, kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na prezidenta.
V uplynulém roce se Poláci potýkali s pětiprocentní inflací a zvyšováním cen energií. Rychle stoupá také veřejný dluh, který už v příštím roce přesáhne hranici šedesáti procent HDP.
