Ankara - Od roku 2001 se stalo nejméně 288 tureckých žen obětí takzvaných zločinů ze cti. Jedná se tedy o vraždy, jejichž motivem je zachování rodinné cti. Čísla vyplývají ze studie univerzity Inönü v provincii Malatya na východě Turecka, podle které bylo od roku 2001 spácháno celkem 344 vražd ze cti, jejichž oběťmi byli muži i ženy.
Uvedená studie dělí případy na dvě skupiny. V první jsou takzvané prosté vraždy ze cti, jejichž oběťmi mohou být i muži, ve druhé skupině jsou takzvané tradiční vraždy. O těch rozhoduje rodinná rada a týkají se žen, jejichž chování bylo shledáno nemravným.
Osman Celbis, šéf výzkumu, konstatoval, že nedávné zvýšení trestů za zločiny ze cti vedlo rodiny k tomu, že změnily strategii, například ženu přinutí k sebevraždě. Vyzval proto soudy, aby k případům sebevražd žen přistupovaly pozorněji.
Nejvíce jsou tradiční vraždy ze cti rozšířeny na východě Turecka, kde žijí převážně Kurdové. Praxe nabyla takových rozměrů, že ženy bývají někdy zabity jen proto, že hovořily s cizinci, žádaly odvysílání některé písně v rozhlase nebo se staly obětí znásilnění. Zatímco muži bývají nejčastěji zavražděni za to, že se dopustili znásilnění či únosu nebo nutili ženu k prostituci.
V posledních letech se vláda i nejrůznější organizace usilovně snaží proti zločinům ze cti bojovat, ale průzkumy ukazují, že se tato trestná činnost těší na východě Turecka značné toleranci: v roce 2006 se v Diyarbakiru na jihovýchodě země domnívalo plných 37 procent dotázaných, že nevěrná žena má být usmrcena.
