Při útocích tureckého letectva v severním Iráku zahynulo během čtrnácti dní už 390 povstalců z Kurdské strany pracujících. Informuje o tom státní agentura Anatolia. Ankara vede protiteroristickou operaci proti údajným kurdským rebelům i proti Islámskému státu, Kurdové ale zároveň platí za jednu z hlavních sil v boji se sunnitskými radikály. Již včera tak proti tureckým úderům protestovaly tisíce lidí v Německu a v Belgii.
Kurdové, národ bez státu rozdělený mezi Turecko, Sýrii a Irák, bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984, v posledních letech ale konflikt utichl. Na počátku nových bojů mezi tureckou vládou a zakázanou Kurdskou stranou pracujících (PKK) stál útok z 20. července, při němž v tureckém pohraničním městě Suruc zahynulo 32 lidí, zejména Kurdů.
K útoku se přihlásila radikální organizace Islámský stát. PKK v reakci na údajnou nečinnost Ankary pak spáchala několik atentátů na turecké vojáky a policisty, což vedlo k vypovězení mírového procesu z roku 2012. Turecko následně 24. července zahájilo „boj proti terorismu“.
V turecké operaci převažují nálety na Kurdy
Cílem letecké vojenské operace jsou jak kurdští povstalci, tak Islámský stát, dosud ovšem převažují nálety proti severoiráckým základnám zakázané politické strany. Nyní Ankara hlásí, že za prvních čtrnáct dní náletů připravila o život už 390 členů PKK, včetně čtyř vůdců a tří desítek ženských bojovnic.
V útocích na turecké bezpečnostní síly mají pokračovat i Kurdové, za poslední dobu přišlo podle tureckých oficiálních zdrojů o život nejméně 21 tureckých vojáků.
Na podporu boje proti Islámskému státu také Spojené státy na jihoturecké letecké základně Incikrik rozmístily šest stíhacích letounů F-16. Podle tureckých médií byl na základně rozmístěn i kontingent 300 amerických vojáků, kteří by měli zajišťovat koordinaci operací.
Pět tisíc hlasů v Kolíně
Turecké vkročení do mnohostranného blízkovýchodního konfliktu se děje i ve složité vnitropolitické situaci. V zemi se od voleb na počátku června nepodařilo sestavit vládu, vítězná Strana spravedlnosti a rozvoje nakloněná prezidentu Recepu Erdoganovi navíc přišla o parlamentní většinu, mimo jiné kvůli úspěchu prokurdské a liberální Demokratické strany lidu (HDP). Její spolupředseda Selahattin Demirtas už včera vyzval povstalce z PKK a prozatímní vláda, aby ukončili současnou vlnu násilností a začali jednat.
Proti vojenskému postupu Ankary navíc demonstrovaly tisíce lidí v Kolíně nad Rýnem a Bruselu; centrem Kolína pochodovalo krátce po sobotním poledni zhruba 5000 lidí a přes pět desítek organizací uspořádalo před dnešním protestem celostátní apel, aby lidé řekli „Ne válce“.
Na demonstraci v Bruselu se sešly asi dvě stovky lidí. Účastníci mávali kurdskými prapory a portréty se zakladatelem PKK Abdullahem Öcalanem, který je od roku 1999 ve vězení, a provolávali hesla jako „Evropo, kde jsi? Turecko nás zabíjí!“
