Turci nasadili při intervenci v syrském Afrínu německé tanky

Nahrávám video
Události: Turci útočí v Afrínu s německými tanky
Zdroj: ČT24

Při ofenzivě, kterou na severu Sýrie vede Turecko proti kurdským milicím, byly podle expertů použity německé tanky. Vláda kacléřky Angely Merkelové, která vyslovila ohledně probíhající turecké intervence obavy, čelí tlaku, aby odmítla s Ankarou uzavřít plánovanou dohodu, jež by turecké armádě zajistila ještě modernější tanky.

Turecko o víkendu zahájilo operaci namířenou proti kurdským milicím v oblasti Afrín poblíž syrsko-turecké hranice. Britský server BBC s odvoláním na německé experty přes obranu napsal, že podle dostupných snímků turecká armáda se svými spojenci v boji proti Kurdům zřejmě použila stejné německé tanky, jako proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát (IS).

Před několika týdny se přitom ministři zahraničí Turecka a Německa zavázali, že budou usilovat o zlepšení vzájemných vztahů. Obě země spolupracují v rámci NATO.

Minulý týden se objevily spekulace, že Berlín s Ankarou brzy uzavře dohodu, podle níž německý výrobce zbraní Rheinmetall vylepší tanky Leopard-2, které Turecko od Německa koupilo. V letech 2006 až 2011 jich tam Němci dodali více než 350. Modernizace by znamenala, že budou odolnější vůči výbušninám.

Turečtí vojáci během operace Olivová ratolest
Zdroj: Umit Bektas/Reuters

Německá média přitom spekulovala, že by Ankara výměnou za modernizaci tanků mohla propustit téměř rok zadržovaného německo-tureckého korespondenta deníku Die Welt Denize Yücela. Kabinet tuto možnost oficiálně popírá.

Proti modernizaci tanků se vyslovili němečtí politici napříč politickým spektrem a požádali vládu, aby se k turecké operaci v Afrínu vyjádřila jasně. 

„Vývoz zbraní není obecné dobro, a proto je teď nutné vše přehodnotit,“ míní místopředseda frakce SPD ve Spolkovém sněmu Rolf Mützenich. Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen z CDU také sdělil, že Německo by za žádnou cenu nemělo na dohodu s Tureckem o modernizaci tanků přistoupit. Turecká operace na severu Sýrie podle něj není opodstatněná, jelikož kurdské síly v Sýrii na Turecko neútočily.

Röttgen také ocenil Spojené státy, že se proti turecké ofenzivě postavily: „Američané jsou jediným spojencem v NATO, který zaujal k situaci jasné stanovisko. Často kritizujeme administrativu prezidenta Donalda Trumpa, ale v tuto chvíli se chová rozhodněji a odvážněji než všichni ostatní, měli bychom si z toho vzít příklad.“

V následném rozhovoru s BBC označil Röttgen tureckou operaci za „nelegální, v rozporu s mezinárodním právem a kontraproduktivní, co se týče boje proti Islámskému státu“.

Turecko má legitimní bezpečnostní zájmy, míní německá vláda o intervenci v Afrínu

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem řekl, že má obavy z humanitárního dopadu ofenzivy v Afrínu.

Mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová uvedla, že Berlín požaduje ukončení bojů a otevření koridorů pro humanitární pomoc. Zároveň ale podotkla, že Turecko má na hranicích se Sýrií legitimní bezpečnostní zájmy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že syrské kurdské milice YPG, které mají pod kontrolou Afrín a více než 400kilometrový úsek severosyrské hranice, hodlá jeho armáda zničit. V uplynulých dnech v důsledku bojů v regionu své domovy podle OSN opustilo asi 5 tisíc lidí.

Německé Leopardy v turecké armádě
Zdroj: Umit Bektas/Reuters

Německo vyvezlo během předchozí vlády nejvíc zbraní v historii

V letech 2014 až 2017, kdy vládla ve Spolkové republice velká koalice CDU/CSU a SPD, vyvezla země zbraně za 25 miliard eur (634 miliard korun). To je zhruba o čtyři miliardy eur více, než kolik činil vývoz během předešlého volebního období, kdy Německu vládla kancléřkou Angelou Merkelovou vedená koalice CDU/CSU a svobodných demokratů (FDP).

Do třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii a NATO, vyvezli Němci zbraně za 14,5 miliardy eur (368 miliard korun), což představuje asi 45procentní nárůst oproti předešlé vládě.

Mezi desítkou zemí, kam Německo loni vyvezlo zbraně za nejvíce peněz, jsou přitom i tři státy, které jsou zapojeny do války v Jemenu: Egypt (export za 708 milionů eur), Saúdská Arábie (254 milionů eur) a Spojené arabské emiráty (213 milionů eur).

V sondovacích rozhovorech o obnovení velké koalice se nyní CDU/CSU a SPD dohodly, že vývoz zbraní do zemí zapojených do jemenského konfliktu zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn, bylo v něm necelých 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě má být zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu.
05:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 54 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 10 hhodinami
Načítání...