Osm dní po útoku na pláži v letovisku Sousse, při němž zemřelo 38 zahraničních turistů, vyhlásil tuniský prezident Kaíd Sibsí stav ohrožení. Posílí se pravomoci policie a armády. K nejkrvavějšímu teroristickému činu v dějinách země se přihlásil Islámský stát (IS). Podle prezidenta země "není v bezpečí" před dalšími útoky extremistů.
Stav ohrožení poskytuje vládě větší flexibilitu a dává větší kompetence policii i armádě. Dočasně bude omezeno shromažďovací právo. Opatření mají podle prezidenta zabránit riziku kolapsu. Výjimečný stav má trvat 30 dnů. Prezident také řekl, že odvolal několik vysoce postavených činitelů, včetně šéfa governorátu Sousse, kde k masakru došlo, a několik tamějších policejních velitelů. "Tak jako došlo k bezpečnostním chybám, tak došlo i k chybám politickým," sdělil Sibsí.
Tuniské ozbrojené síly byly kritizovány za pomalou reakci proti islamistickému teroristovi. Činu šlo podle názoru některých odborníků zamezit. Atentátník v Sousse střílel na slunící se turisty na pláži déle než půl hodiny, než byl sám zastřelen.
Tuniská vláda již v reakci na střelbu posílila ochranu hotelů a dalších turisty navštěvovaných míst více než tisícem ozbrojených policistů. Pro podezření ze spolupráce s atentátníkem bylo zatčeno 8 lidí, tuniská vláda tvrdí, že rozkryla síť, která za útokem stojí. Autority také rozhodly o uzavření asi 80 mešit, které nebyly pod vládní kontrolou a u nichž panovalo podezření, že šíří extremismus.
- Útok v resortu hotelu Imperial Marhaba nebyl jediným teroristickým činem v Tunisku v poslední době. V březnu dva střelci v hlavním městě Tunis zabili 22 lidí v muzeu Bardo.
Podle analytiků je Tunisko ohroženo jednak chaotickou situací v sousední Libyi, jednak vlastními občany, kteří se vracejí z bojů po boku islamistů z IS. Země zažila stav ohrožení naposledy v roce 2011 během povstání proti bývalému prezidentu Zín Abidín bin Alímu. Opatření byla zrušena až na jaře roku 2014.
