Tunisko prý souhlasilo s přijetím berlínského útočníka pouhé dva dny před atentátem

Dva dny před teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Tunisko souhlasilo s přijetím Anise Amriho, který byl vyhoštěn z Německa a který je pravděpodobným pachatelem útoku. Oznámilo to tuniské ministerstvo zahraničí. Německé úřady zatím neuvedly, zda z Tuniska tuto informaci obdržely.

Berlín letos odmítl Amrimu udělit azyl a usiloval o jeho vyhoštění, které ale komplikoval fakt, že Tunisan neměl doklady a jeho vlast zpočátku odmítala, že jde o jejího občana. Do Itálie Amri po atentátu prchl podle záznamu z bezpečnostních kamer přes východofrancouzský Lyon.

Podle údajů tuniské diplomacie souhlasila tato severoafrická země s návratem Amriho do vlasti v sobotu 17. prosince, teda pouhé dva dny před atentátem na trhy na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Krátce předtím se podle mluvčí ministerstva podařilo ověřit Amriho totožnost. „Tunisko dodrželo při vydávacím řízení diplomatické zvyklosti,“ uvedl úřad na dotaz agentury DPA.

Německé úřady zamítly Amriho žádost o azyl letos v červnu. V červenci byl Amri umístěn do vydávací vazby v Ravensburgu v jižním Německu. Vzhledem k chybějícím dokladům se ho ale nepodařilo vyhostit zpět do vlasti a německé úřady mu do vyřešení situace umožnily v zemi dál pobývat.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které takzvané arabské jaro v roce 2011 přineslo demokracii. Má ale značné problémy s islámským radikalismem. Mnoho mladých Tunisanů se mimo jiné kvůli bezútěšné hospodářské situaci v zemi přidalo k radikálům v Sýrii a v Iráku. Podle amerických tajných služeb jich za teroristické organizace Islámský stát nebo Al-Káida bojuje 6000 až 7000.

Za baštu islamistů v zemi je považována chudá provincie Kajruván, odkud pocházel také Amri. Tunisko je ale i terčem teroristických útoků. Jen loni jim tam padlo za oběť více než 70 lidí.

Desetitisíce lidí chtějí posmrtně vyznamenat hrdinného polského řidiče

Při atentátu na vánoční trh v Berlíně před týdnem zahynulo 12 lidí: sedm Němců a pět cizinců včetně jedné Češky. Obětí berlínského atentátu se stal i polský řidič Lukasz Urban, s jehož kamionem pachatel na vánoční trh najel. Urban ale podle německých médií zřejmě s atentátníkem bojoval, a zabránil tak ještě větší tragédii.

Petice, která vyzývá německého prezidenta Joachima Gaucka, aby Polákovi udělil nejvyšší státní vyznamenání, nasbírala za čtyři dny již více než 33 tisíc podpisů. Udělení Spolkového kříže za zásluhy je in memoriam možné jen ve výjimečných případech.

Někteří němečtí politici i německé policejní odbory vyzvali, aby vyznamenání obdrželi také dva italští policisté, kteří se podíleli na pátečním dopadení a zabití Amriho ve městě Sesto San Giovanni u Milána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 42 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 6 hhodinami
Načítání...